 Dopis, názor, polemika?
Autor: Radim Šolc
V poslední době poskytuje varnsdorfský Hlas severu více místa názorům,
stížnostem a kritice z pera čtenářů. V šestém čísle se dokonce odhodlal
otisknout redakční poznámku, ve které sice konstatuje nejednotnost redakce v pohledu
na jednotlivé příspěvky, de facto však s těmito příspěvky vyjadřuje souhlas.
Škodolibec by si jistě neodpustil poznámku, že když se redakce distancuje od
oblíbené novinářské formulace, že uvedené názory nemusí vyjadřovat její
stanovisko, vybírá si tato pouze to, co se jí líbí. Možná i v řadách ctěných
čtenářů toto nové směřování jejich oblíbeného čtrnáctideníku způsobilo
zmatek. Některé to přímo vybičovalo k aktivitě srovnatelné pouze s vulkanickou
činností. Začali psát úplně o všem. Všechno se jim nelíbí a jedině oni přesně
vědí jak na to. Redaktoři, bohužel, nečinně přihlížejí, pouze otiskují jejich
filipiky a nijak nereagují. Neberou čtenářské dopisy jako impulsy k práci, k
pátrání po podstatách problémů, ale jako vítané ušetření práce. Jenom je
otisknou a ... nic.
Málem jsem stránku dopisů, názorů a polemik přestal číst. Jenže, když se na
ní objevil nadpis Objektivní novinařina, vypadalo to na reakci. A zase nic. Autor se
pouze vyjádřil k něčemu, co stejně vyšlo v úplně jiných novinách. O dva týdny
později se objevilo podobné heslo. Přebývalo mu pouze jedno slovo, kterým byl název
zase úplně jiného periodika. Pod titulkem Výběžek - objektivní novinařina zmiňuje
existenci nového regionálního periodika. To udělal na prvních jedenácti řádcích.
Ale už do tohoto prostoru se mu dostalo sebestředné konstatování vlastní
objektivity. Dále se pouští do konkrétního hodnocení článku, který hned v úvodu
staví na druhé místo (rána pod pás?). Potom řečnickou otázkou nechápe, jak
kritizovaný ke svým závěrům dospěl. Kdyby se ho zeptal, třeba by mu odpověděl.
Následuje informace, že to, co teď budeme číst, je dotaz, se kterým se obrátil na
redakci Výběžku. On však zná odpověď svou, stejně subjektivní, jako je jeho již
citovaný pohled na objektivitu.
V zápalu nesoudnosti se pak až do samého konce dopouští celé řady omylů a
místy uvažuje zcela nelogicky. Po sto padesáti letech a dvou světových válkách
vzpomíná doby obrozenecké a srovnává je s dobou svého mládí. Eso z rukávu
vytahuje konstatováním termínů "přirozená autorita" a "NĚKDO"
(třídní společnost?). Políček sám sobě dává, když vypráví o tom, že na
houslovém koncertě neviděl, "mimo jednoho důchodce, ani jednoho pedagoga".
Pár řádků předtím totiž sděluje, že zde žije pouze čtyři roky a učitelů zná
jen málo a ještě navíc vysloužilých. Pokud se někdo dočetl až do této fáze,
logicky se táže, jak ví, že tam nebyli učitelé, když je vlastně vůbec nezná. Na
čele ani na klopě to většinou napsané nemají. Dál už kolem sebe pouze mlátí
omluvami, že to neměla být kritika za každou cenu a proč mu to tedy v tom Výběžku
neotiskli.
Vůbec se jim nedivím. Je pouze velká škoda, že se tak stalo v Hlasu severu.
Možná to bylo z obavy, aby si ho na stránkách jiných novin nevzal do úst. Pokud by
mu nevyhověli, určitě by běžel dál, do další redakce. Třeba by se tam začali
divit, proč ostatní pomlouvá a jinde hledá útočiště. A tak by to šlo pořád
dál. Určitě by se jim ho podařilo vyšachovat. A nepomohla by mu ani věta:
"Věřím, že můj článek vyjde aspoň v ..."
Tímto dopisem zdravím celou redakci. A protože je adresován hlavně jí, je mi
úplně jedno, jestli vyjde. Přeji vám hodně zdaru a ostrou tužku.
Proč to neříci rovnou?
Autor: Dr. Miroslav Hoch
Jako součást pravidelných úklidů se také 29. března t. r. svážel neskladný
odpad. Význam takovéto akce většina občanů ocení. Je to příležitost zbavit se
zdarma věcí, které jsou nepotřebné a překážejí.
Myslím si, a snad to podobně vidí i další občané, že se Technické služby s
tímto úkolem vyrovnávají dobře a jejich pracovníci udělají mnohé navíc, než je
jejich běžnou pracovní povinností. Alespoň u našich bytových domů zůstalo
naposledy naprosto čisto.
Celá záležitost má však přece jen jednu "vadu na kráse". V oznámení
o této akci odbor životního prostředí (jistě správně) opakovaně upozorňuje na
to, co se svážet nebude - lednice, zářivky, televizory, pneumatiky... Toto
upozornění je nepochybně v souladu se zákonem o nakládání s komunálním odpadem a
s příslušnou vyhláškou města, ale naprosto se míjí účinkem. Mnozí je chápou
opačně - jako připomenutí, cože nám to ještě v garáži, ve sklepě a jinde ze
zmíněných věcí překáží, čeho se můžeme úplně zdarma a bez větší námahy
zbavit. Odvoz do sběrného dvora Technických služeb představuje přece jen minimálně
cenu benzínu.
To, že je z připravených skládek nakonec odvezen všechen odpad, Technické služby
jen ctí. kde by tyto věci nakonec skončily, kdyby se přesně plnila vyhláška i
zmíněné upozornění, není těžké domyslet.
Doporučoval bych, aby napříště z oznámení o stejné akci vyplynulo, že je
možné připravit odpad jako dosud, včetně toho, co se tzv. neodváží (navíc
například odpad roztříděný) bez obav, že občan provádí cosi nepatřičného.
Ostatně, požadavek říkat věci na rovinu má obecnou platnost.
Akce "Čisté město"
Autor: Š. B.
V pondělí 29. března v našem městě proběhla akce "Čisté město". Je
to pro pořádkumilovné občany našeho města vítaná pomoc. Přeci jenom neskončí
vše na různých černých skládkách.
Již dva dny před tímto termínem se objevuje různé harampádí z domácností
před domy a na chodnících. Ale v neděli odpoledne před tímto dnem to vypukloÉ Naši
minoritní spoluobčané zapřáhli za své motorové oře vozíky a začalo veliké
přemisťování - hlavně kovového odpadu a nábytku. Nic proti tomu, je vidět, že
tito občané taky občas vědí, že se ruce používají na práci, ale pak by stálo za
úvahu, nabídnout jim, aby se o pořádek ve městě starali nastálo a za mzdu. Nemuseli
by pak obléhat kontaktní místa a požadovat sociální podpory a jejich děti by
nemusely žebrat po městě.
Je třeba oživit svou paměť
Autor: Vladislav László
V HS č. 7 z dubna 1999 byl zveřejněn rozhovor se členem MZ Ing. Hodničákem. Mám
k tomu připomínky.
Situace v Městské policii. Ing. Hodničák hodnotí rozhodnutí
městské rady, týkající se městské policie, za nesprávné. Současně přiznává,
že problémy MP byly letité a z tohoto pohledu rozhodnutí MR považuje za ukvapené.
Můj názor: Ing. Hodničák, jako bývalý člen Městské rady, by
si měl přiznat svůj díl odpovědnosti za MP. Kritika práce MP vyústila v únoru 1998
k přijetí usnesení Městského zastupitelstva o zřízení pracovní komise MZ ve
složení p. Šatník, Němec a László. Komise zpracovala písemnou zprávu o situaci v
MP a 9. 3. 1998 ji předala všem zastupitelům. O zprávě jednalo MZ 19. 3. 1998 a byla
vzata na vědomí, aniž cokoliv z navrhovaných opatření bylo uskutečněno. Proběhlo
několik jednání MZ, aniž byl přijat jakýkoliv závěr. To nebyla analýza stavu MP,
jak po ní volá Ing. Hodničák? Po odvolání ředitele MP p. Hladíka proběhlo
výběrové řízení na toto místo. Je zarážející, že z celkem 9 přihlášených
pouze jeden situaci označil za dobrou, ostatní ji podrobili ostré kritice. To také o
něčem svědčí.
Programové prohlášení. Ing. Hodničák v článku uvádí, že
současné Městské radě chybí krátko- i dlouhodobá koncepce práce. Že nynější
MZ pověřilo Městskou radu, aby předložila programové prohlášení v únoru 1999.
Můj názor: Souhlasím, že programové prohlášení je potřebné.
Současná Městská rada si ukládá 10. 12. 1998 zpracovat programové prohlášení s
předpokladem jeho zveřejnění v březnu 1999. Tento termín byl prodloužen na duben
1999 a je zařazen na pořad dubnového jednání MZ. Tedy pět měsíců od voleb.
Městská rada v listopadu 1994, jejímž členem byli Ing. Hodničák, dostává 15.
6. 1995 od MZ úkol: zpracovat programové prohlášení a předložit je na MZ 25. 9.
1995. Úkol byl splněn až na MZ dne 23. 11. 1995, kdy je programové prohlášení
přijato. Tedy dvanáct měsíců od voleb! myslím, že bude správné dodat ještě
jedno: z termínovaných úkolů prohlášení na roky 1994 až 1998 nebyl splněn ani
jeden! Se stejnou náročností bude nutné hodnotit i programové prohlášení na léta
1998 - 2002. To by měli dělat sami občané - voliči třeba tak, že se budou
zúčastňovat zasedání MZ, která jsou veřejná!
Není to žádná tajnost
Autor: Petr Kajnar
Vážený pane Šebku, pisatel se pod značkou Q neskrývá z žádného důvodu,
pisatel se tak prostě v novinách podepisuje už drahnou dobu, a to téměř všude, kde
jsou ochotni ho tisknout. Protože vám však zřejmě toto tajemství nedá spát, rád
se zde veřejně odhaluji.
|
