 Do muzea zadními vrátky …
Autor: E. H.
... Je krásné slunečné dopoledne, jdu se podívat na příjezd prezidentského
páru, který má navštívit naše město. Přicházím k muzeu, kde je již tolik lidí,
že sotva nacházím vhodné místo, abych si celou tu radostnou událost mohl natočit do
mé videotéky. Konečně mi jeden mladý chlapec uvolňuje místo na zídce muzea. Mám
krásný pocit z toho, jak stovky varnsdorfských občanů lemují oba chodníky od
restaurace maxim až po průmyslovku. Budu mít dobrý výhled, a udělám-li několik
kroků po trávníku před muzeem, budu moci zachytit pana prezidenta s chotí nejen jak
vystupuje z auta (musí přece zastavit u HLAVNÍHO vchodu), ale i jak vcházejí do
dveří muzea.
Ale to již od křižovatky ulic Legií a Poštovní přijíždí čelo kolony. Je mi
divné, proč jako první jede multikára, ale za ní už jedou nablýskaná luxusní auta
ověnčená květinami. To asi byla v Rumburku sláva, říkám si. Auta zastavují, z
růžového mercedesu vystupuje pan prezident s chotí, lidé tleskají, provolávají
oslavná hesla na adresu prezidentského páru. Snědá holčička podává ohromnou
kytici, hudba hraje, prezidentský pár kyne davu našich občanů. na schodech je již
připraven starosta města, ale zdá se mi, že je podobný úplně jinému starostovi.
Omlouvá mě, že současného ještě dobře neznám. No nic, vítá pana prezidenta a
odvádí ho do muzea. Přesunuji se na křižovatku před průmyslovku, ale to se již
zase kolona vozidel rozjíždí, prý do Elitky pro punčochy. Pak jsem se probudil ...
Jdu sice stejně jako v tom snu k muzeu, lidí je tam také hodně, ale stojí i v
boční uličce mezi muzeem a spáleništěm na rohu. je mi to trochu divné, ale říkám
si, že možná bude vcházet do dvora. Ptám se na to člena Městské policie, ale on
prý nic neví. Jdu tedy hledat vhodnější místo pro natáčení. Stále jsem
přesvědčen, stejně jako ta stovka či dvě stovky lidí, kteří stále stojí na
chodníku Poštovní ulice, že uvítání hlavy státu MUSÍ být před HLAVNÍM vchodem
muzea.
Konečně zaregistrujeme příjezd kolony. Ta ale pokračuje rovně přes křižovatku
Legií - Poštovní. Říkám si: asi to objedou a přijedou od pošty. A pak se to stalo.
Vidíme pouze, jak část davu utíká do té boční uličky, je slyšet potlesk a ... To
bylo vše. Jistě více než polovina čekajících občanů neviděla vůbec nic.
Nepřejte si slyšet jejich reakce! Asi po půl hodině se kolona vozidel rozjela kolem
hlavního vchodu muzea směrem k náměstí, a byl konec.
Proč to vlastně píšu? Domnívám se, že by se vůbec nic nestalo, kdyby se děj
odehrál podobně jako v tom mém snu. Mělo by to úroveň a snad by pan prezident mohl
na půdě města Varnsdorfu ujít těch asi padesát kroků. Bylo by to důstojnější
hlavy státu, než přijet do boční uličky a vcházet do muzea jaksi zadem. Nebo je
snad Varnsdorf nebezpečnější než ta vesnice v Kosovu, kterou pan prezident
procházel? Tak nevím ...
Odcházejí přátelé a známí
Autor: Irena Šubrová
Na jednom hřbitově jsem četla nápis: "Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my,
budete i vy ..."
Ano, je to pravda. Z každého z nás zbude jednou pár kostí nebo popel hozený do
větru. Z bohatých nebo chudých jednou nezůstanou ani ta nic neříkající jména na
náhrobcích. Čas běží a zapomíná se; nezůstanou ani ti, co vzpomínali ...
Nepíšu to proto, abych vyvolávala v někom chmury. Spíš bych si přála, aby si
leckdo uvědomil, že jsme na tomto světě jen dočasně na návštěvě. Nač hromadit
majetky i za cenu cizích slz, jít, jak se říká, "přes mrtvoly", jen abych
se měl jen já dobře, a ten druhý třeba kvůli mně může živořit? Protože
namísto snahy poctivě pracovat se v nás usadila chamtivost. Kvůli mamonu si ničíme
přírodu, nejen mezilidské vztahy, neoprávněně likvidujeme stromy, abychom je
případně zpeněžili. Zapomínáme, že vše souvisí se vším a takové chování k
přírodě se jednou vymstí na nás samotných, jak už se to v mnoha případech
stává.
Ošklivě se k životnímu prostředí chováme. Zkrátka jsme nepoučitelní. Takové
myšlenky mě napadají, procházím-li hřbitovem a na keramických obrázcích vidím
známé tváře, o kterých, když jsem je kdysi potkávala, jsem nevěděla, jaké nosí
jméno.
V těchto dnech odešla mezi ně i paní Emilie Musilová. Odešla mezi amatérské
výtvarníky, kteří ji už předešli. Pánové Slováček, Macek, Batlička ...
Všichni tito milovníci přírody se ji svými štětci a barvami snažili ztvárnit na
plátna, aby ji zvěčnili pro sebe a své známé. Jistě tam nahoře malují dál,
vždyť to byl jejich nejmilovanější koníček, co jim pomáhal přenášet se přes
různá životní úskalí. A paní Hanka Krawcec, která je "tam" už delší
čas, jim jistě jejich díla nadále hodnotí. I ona byla členkou varnsdorfského
Kontrastu, který svého času za vedení pana Weise konal i úspěšné výstavy v kině
Panorama, ze kterého také zbyla je vzpomínka. To už je bohužel minulost, jež se
nevrátí. Jako se nevracejí ti, co odešli na 9. okres, kam jednou odejdeme všichni,
kteří jsme ve Varnsdorfu našli svůj domov. Čest jejich památce!
Pomníčky varují - mysleme na šťastný návrat
Autor: Dr. Miloslav Hoch
Léto - doba prázdnin, dovolených, cestování. Snad každý z nás si chce
odpočinout a alespoň na čas zapomenout na své starosti.
Tato roční doba jako by sváděla k tomu, aby se vše bralo na lehkou váhu. V tom
však tkví značná rizika. Zejména tehdy, usedáme-li za řídítka či volant
motorového vozidla. Zde může mít byť chvilkový pocit bezstarostnosti a
lehkovážnosti tragické důsledky.
Na cestě z Varnsdorfu do Rumburka je možné napočítat pět míst - pomníčků,
které připomínají, že v těchto místech přišel při dopravní nehodě o život
člověk. Počet zbytečně zmařených lidských životů je na této trase mnohem
větší. Podobné pomníčky najdeme po celém okolí.
Dopravní nehodovost je závažným společenským, psychologickým, technickým,
ekonomickým, ale i čistě lidským problémem. na jeho vyřešení neexistuje účinný
recept. To však neznamená, že vše vložíme do rukou osudu a budeme jen čekat, co ten
přinese.
K prevenci dopravní nehodovosti může přispět každý. Například rodiče tím,
že řádně poučí své děti a ty malé budou bedlivě střežit. Své by měla plnit
dopravní výchova na školách. Chodci by měli respektovat přechody pro chodce a
nevstupovat bez rozhlédnutí a rozmýšlení do vozovky. Policie by měla dbát na
dodržování dopravních předpisů a provinilce tvrdě postihovat - za to se na ni nikdo
rozumný nebude zlobit, spíše naopak. A řidiči - nejdůležitější aktéři dění
na silnicích - by měli mít na paměti, že ohleduplnosti a opatrnosti není nikdy
nazbyt. Nevyplácí se přeceňování vlastních schopností a technických vlastností
vozidla. Řidiči - myslete na to, že na silnici nejste sami! Všichni účastníci
silničního provozu se ze své cesty chtějí šťastně vrátit - a vy k nim také
patříte!
Pomníčků kolem našich cest je již dost. Zdraví a život za více odpovědnosti a
obezřelosti přece stojí.
Trápí vás přeplněné popelnice?
Autor: Ing. P. Brzák, OŽP
Přeplněná popelnice se stává stále větším problémem. odpad, který se již
nevejde, přepadává ven a je zdrojem nepořádku pro široké okolí. Další odpad se
hromadí kolem v igelitových pytlích, které již není kam dát. Technické služby
nemohou odvézt více odpadu, než za kolik dostaly zaplaceno, takže do vozu vysypou
popelnici a do prázdné nádoby naskládají odpad, který leží kolem. Při jejich
odjezdu jsou nádoby již ze třetiny plné a o to dříve se zaplní.
Letos na jaře proběhlo několik jednání mezi Městským úřadem a bytovými
správci, jejichž výsledkem bylo zvětšení počtu popelnic a kontejnerů u některých
domů. Současně provádíme rozsáhlé kontroly odpadového hospodaření podnikatelů,
neboť někteří občas odhazují svůj odpad do nádob placených občany. S několika
spoluobčany, kteří popelnici vůbec nemají, bylo zahájeno řízení o pokutě.
Pokud i vás trápí stejný problém, prosíme vás, abyste k jeho řešení
přispěli. Prázdné obaly, které vyhazujete, sešlápněte, aby zabíraly méně
místa. Týká se to hlavně PET lahví, kterých je v odpadu obrovské množství a
které někdy zabírají skoro polovinu místa.
Samet z Velvety pro ozdravovnu
Autor: Alena Farská, DO Jetřichovice
Dvacet metrů jasně červeného sametu na oponu divadelního a společenského sálu
Dětské ozdravovny v Jetřichovicích věnovala Velveta, a. s., z Varnsdorfu. Nová
divadelní opona se tak stala krásným doplňkem opraveného sálu. V sále bylo
instalováno také nové osvětlení jeviště i hlediště, nových nátěrů se dočkaly
i další plochy sálu.
Děti z ozdravovny tak mohou soutěžit a sledovat divadelní pohádková představení
i pohádky na videu v novém, hezkém prostředí. Jsem opravdu ráda, že mohu veřejně
poděkovat Velvetě, a. s., jmenovitě obchodnímu řediteli panu Kalfusovi, za hezký
přístup k dětem a velkorysý dar.
|
