Autor: -M- |
| 1. MUDr. Helena Bartlová | 83 % |
| 2. Ing. Vladimír Bartoň | 100 % |
| 3. Zdeněk Číhal | 94 % |
| 4. Mgr. Antonín Foret | 85 % |
| 5. Ing. Jan Hodničák | 73 % |
| 6. Vladimír Hozák | 62 % |
| 7. Miroslav ježek | 77 % |
| 8. Oldřiška jiřištová | 100 % |
| 9. Vladislav László | 98 % |
| 10. Pavel Nauš | 70 % |
| 11. Petr Nováček | 73 % |
| 12. Dagmar Rozhoňová | 60 % |
| 13. JUDr. Eva Ruthová | 88 % |
| 14. Jiří Růžička | 92 % |
| 15. MUDr. Ivan Sucharda | 90 % |
| 16. Ing. Milan Suchomel | 90 % |
| 17. Hana Svobodová | 78 % |
| 18. Pharmdr. Jindřich Šmíd | 56 % |
| 19. Karel Šnokhous | 65 % |
| 20. Mgr. Zdeňka Vajsová | 92 % |
| 21. MUDr. Vladimír Vejl | 81 % |
| 22. Ivan Pacák ml. | 50 % |
| 23. Ing. Jiří Vávra | 42 % |
| 24. Petr Kalina | 57 % |
| 25. Ing. Josef Poláček | 77 % |
| 26. Eva Šatníková | 80 % |
| 27. Petr Němec | 86 % |
| 28. Ivan Pacák st. | 82 % |
Z tohoto výčtu vyplývá, že průměrná účast zastupitelů byla78 %, tj. 16 členů na jedno zasedání zastupitelstva, což se dá také vyhodnotit tak, že v průměru chybělo pět členů zastupitelstva, protože, jak známo, varnsdorf má 21členné zastupitelstvo. Během volebního období ovšem došlo k odchodu některých členů zastupitelstva a jejich nahrazení dalšími členy z téže kandidátky. Přehled docházky je zároveň i určitým vodítkem pro voliče, zda dají opět svůj hlas kandidátovi, který se na jednáních zastupitelstva objevoval jen občas. Jak už bylo v Hlasu severu uvedeno, až na dva dosavadní členy (Z. Číhal a J. Šmíd) ostatní opět kandidují, byť často za zcela jiný volební subjekt než minule.
Minule jsme pro termín uzávěrky listu slíbili pokračování o svozu neskladného odpadu. Občané svozový den využili dokonale, půl týdne probíhalo svážení odložených hromad z ulic. Možnosti odložit odpad z domácností však využili (zneužili?) i podnikatelé, což bylo zřejmé z charakteru odpadu - nejednalo se o odpad z domácností, kde vlastníkem je po odložení obec, ale odpad ze živností, o který se musí postarat původce - podnikatel. Za pochvalu lze považovat i účast občanů z okolních měst a vesnic, kteří pochopili akci po svém a vozili neskladný odpad k nám. Děkujeme. Dobře že tento odpad neskončil v lese nebo na poli. A jak je u nás v kraji zvykem, nikdo nikoho neviděl nebo nechtěl být jako svědek jmenován. Třetí, a pro tento rok poslední, svoz tohoto odpadu pro občany Varnsdorfu bude probíhat v termínu, který bude opět včas oznámen.
V současné době probíhá v některých lokalitách Varnsdorfu první etapa prací na vodovodním a kanalizačním řádu. V zájmu města je, aby byl tento řad využit co největším počtem obyvatel, to znamená, aby bylo napojeno co nejvíce domácností. Finančně zajišťuje práce včetně projektových prací Městský úřad Varnsdorf.
Aby mohla bát realizována i druhá etapa - tj. přípojky k rodinným domům, nabídla spolupráci Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky formou výhodných úvěrů, které jsou dotovány státem. Tento úvěr můžete získat jako majitelé rodinných domů na provedení přípojky od hlavního řadu k vašemu domu.
Pro zlepšení a zpřístupnění svých služeb otevřela VSSKB své poradenské středisko přímo ve Varnsdorfu v Komerční bance, kde budou poradenské hodiny každou středu od 14.30 do 17.00 hodin, telefon 0413 / 371 840. Schůzku je možno si domluvit i na jiný termín (denně po 18. hodině) na telefonních číslech 0413 / 373 348, 0413 / 370 919.
Modelace úvěru ze stavebního spoření na částku 20 000,- Kč
k úvěru není nutný ručitel.
Pozn.: Údaje onačené *) jsou odpočitatelnou položkou od daňového základu.
Bližší infomace získáte každou středu od 14.30 do 17.00 hodin, telefon 0413 /
371 840.
Mimo úřední hodiny po 18.00 hod. na telefonech 0413 / 373 348 a 0413 / 373 919.
Článek s tímto názvem a podtitulem byl otištěn v Děčínském deníku dne 8.11.1998 a vy si ho máte možnost přešíst v nezkrácené podobě zde. Článek nebyl v HS otištěn a slouží čtenářům HS na Internetu pro úplnost.
Autoři Internetového vydání HS.
nic
Dne 8.10. 1998 Děčínský deník zveřejnil Otevřený dopis městskému zastupitelstvu ve Varnsdorfu s podtitulkem "Podnikatel Ivan Chlupáč reaguje na záměr města pronajmout kino jinému". Mimochodem se v tomto dopise otřel o moji osobu jako členku městského zastupitelstva, členku městské rady a jako představitelku Studentského centra. Spojil mé jméno s neblahými událostmi ve Varnsdorfu, zaměnil mou profesi psychologa, protidrogového preventisty, výchovného poradce - jedním slovem školského pracovníka - s podnikáním a nařkl mne z toho, že z tragických událostí posledních dnů chci profitovat. Vzhledem ke své profesi psycholožky bych se asi měla umět povznést nad některá tvrzení pana Chlupáče, protože kdo mě zná, ví, v jaké oblasti pracuji a co to vše obnáší. Nemohu však mlčet za desítky ostatních pracovníků, kteří zasvětili svůj život práci s mládeží a bez jejichž pomoci a spolupráce by moje působnost v této oblasti byla zbytečná a právem se i oni cítí dotčeni neuváženými výroky pana Chlupáče, který se snaží srovnávat nesrovnatelné a není ani schopen přijít a osobně se informovat. Přestože již o Studentském centru bylo napsáno několik článků v Hlasu severu, Děčínském deníku aj., pokusím se ve zkratce vysvětlit, o co jde.
Nápad vytvořit Studentské centrum se zrodil v roce 1995 v hlavách Ing. Jana Hodničáka, ředitele SOŠES a SOU, Mgr. Zdeňky Vajsové, školní psycholožky a Ing. Ilony Martinovské, ekonomky školy. Byl zpracován projekt, který byl předložen městské radě a následně městskému zastupitelstvu, které ho plně schválilo. Jedná se o vhodné využití volného času varnsdorfské středoškolské a učňovské mládeže, ale i žáků 8. - 9. tříd ZŠ a mládeže z blízkého okolí, což je mimochodem i plně v souladu s vládní politikou v rámci programu primární protidrogové prevence a prevence kriminality mládeže. K realizaci projektu se nabízel již rok uzavřený a chátrající objekt bývalého ZK klubu TOS Střelnice. Ten byl ve velmi krátké době s pomocí studentů a pracovníků školy připraven k provozu a dne 18.3. 1996 byl za účasti zástupců města, školského úřadu aj. slavnostně otevřen. Po dvou a půl letech činnosti můžeme konstatovat, že se mládež pravidelně schází ke klubovým činnostem, jmenovitě v počítačovém klubu, dramatickém, filmovém, šachovém, dračím klubu, modelingu, moderních tancích aj. Na základě požadavků a zájmu studentů se konají pravidelné zábavní pořady pro mladé, např. módní přehlídky, amatérská vystoupení hudebních skupin v rámci komponovaných pořadů, besedy, maturitní plesy. Velmi vydařené jsou pořady "Skrytá tvář", "Řekni drogám ne", a jak je patrno z názvů, jsou zaměřeny na drogovou problematiku. Tyto pořady zajišťujeme s odborníky z Drop Inu nebo z Teen Challenge a již se jich zúčastnilo 1530 žáků a studentů místních škol a jsou zcela zdarma. (Na listopad tohoto roku chystáme další). Za zmínku také stojí Burza středních škol děčínského okresu, kterou pořádáme ve spolupráci s ÚP. Je určena žákům 9. tříd ZŠ a jejich rodičům. Součástí zábavy pro mladé je i pravidelná středeční diskotéka, která začíná v 17.00 hod. a končí v 21.00 hod. (výjimečně ve 22.00 hod., a to jen tehdy, když je druhý den volno svátek, prázdniny). Tato diskotéka je určena mladistvým ve věku od 14 do 18 let a je zvláštní tím, že se na ní nepodávají alkoholické nápoje a v prostorách objektu se nekouří. Bezpečnost zajišťují pořadatelé, s kterými je řádně sepsána smlouva, na základě jejíhož plnění jsou měsíčně vypláceni. Pořadatele si vybíráme a svého času jsme měli nasmlouvané i strážníky MP, kteří však tuto brigádu vykonávali mimo rámec své služby. Občasně dojde k potyčkám mezi mladými, zvláště při odchodu z diskotéky, a nechápu, proč bychom nemohli zavolat na pomoc hlídku MP, což plyne i z našich povinností ve vztahu k mladistvým - zajistit jejich bezpečnost.
Kromě výše popsaných aktivit objekt bezplatně využívají k pravidelným schůzkám i spolkové organizace, jako jsou rybáři, turisté, šachisté, taktéž i důchodci TOS a.s., sociální komise, Apoštolská církev. Bezplatná jsou i zasedání městské rady a zastupitelstva, která se zde konají jednou za měsíc. Taktéž jednou za měsíc ve spolupráci s OHS se konají bezplatné odběry krve na zjištění HIV. V rámci projektu v objektu pracuje i Pedagogicko-psychologická poradna, která poskytuje bezplatné služby nejenom studentům naší školy, ale i varnsdorfským předškolním a školním dětem a jejich rodičům. Pro doplnění jen ještě řeč čísel. Za školní rok 1997/98 se ve Studentském centru uskutečnilo 375 akcí pro mládež, které navštívilo celkem 14 327 mladistvých, a 197 akcí pro ostatní veřejnost o celkové účasti 12 776 osob.
S projektem Studentského centra jsme se zúčastnili i celorepublikové akce "Nabídka preventivních aktivit pro děti a mládež", kterou pořádal OkÚ Olomouc s Úřadem vlády ČR. Naše prezentace a následné vystoupení zaujalo i pracovníky Ministerstva vnitra, odboru prevence kriminality, jmenovitě Mgr. Jitku Gjuričovou a Bc. Martina Žárského, kteří si náš projekt vyžádali k následné prezentaci přes Internet. Dle našeho vzoru se rozjíždí obdobné aktivity i v jiných městech. Naše práce je i součástí "Koncepce a programu protidrogové politiky okresu Děčín na období let 1998 - 2000". Vyjímám stať z tohoto materiálu - Konstatování o prováděných aktivitách v uplynulém období: ăVelký důraz a pozornost byla věnována oblasti volnočasových aktivit. Bylo realizováno okolo 90 projektů, na něž bylo vynaloženo 874 700 Kč z rozpočtu MŠMT ČR, z rozpočtu OkÚ Děčín 572 631 Kč, z rozpočtu MK ČR 744 000 Kč. V rámci tohoto stručného výčtu je nutno neopomenout jmenovat i velmi kvalitní práci PPP v Děčíně (naše poradna pracuje i pro tutéž poradnu), Studentského centra při SOŠ elektrotechnické a strojní ve Varnsdorfu, které plní nezastupitelnou úlohu v severní části našeho okresu, velmi zásadním počinem je zbudování Kontaktního centra v Děčíně za značné podpory města Děčín, kde dosavadní výsledky hovoří za vše. a mohli bychom pokračovat...
Všichni, kteří se na zabezpečení činnosti Studentského centra klubu Střelnice podílíme, jsme zaměstnanci Střední odborné školy elektrotechnické a strojní a SOU ve Varnsdorfu, v jejímž čele stojí ředitel Ing. Jan Hodničák. Jsme školští pracovníci a podle platných platových předpisů pobíráme pravidelnou měsíční mzdu. Jestli nám pan Chlupáč naše nekomerční "podnikání" v práci s mládeží závidí, tak pak nechápu, proč se touto cestou nedal již před osmi lety, když otvíral Kinokavárnu. Jen tak na dokreslení závratných zisků na diskotéce. Náklady na diskotéku tvoří 2400 Kč (smluvní plat DJ, pořadatelé, obsluha při prodeji nealkoholických nápojů), nejsou zde ještě promítnuty náklady na další pracovníky školy, kteří se na organizaci diskotéky podílejí, včetně paní uklizečky. Tržba za prodané lístky a nealkoholické nápoje činí 2750 Kč.
A nyní ještě k záměru vyhlásit výběrové řízení na provozování městského kina. Ten vznikl jen proto, že pan Chlupáč již 24. 9. 1998 uvědomil městskou radu o tom, že z důvodů tak často popisovaných událostí ve Varnsdorfu nebude ani promítat, což nemohla MR akceptovat, jelikož diskotéka a promítání filmů pro občany jsou dvě rozdílné věci a městskou dotaci na promítání pan Chlupáč obdržel. Oslovil tedy dopisem následně 1. 10. 98 i městské zastupitelstvo a podmínil promítání měsíční dotací od města ve výši 60 000 Kč. Hlasování o této dotaci však nedopadlo dobře, i když já i Ing. Hodničák jsme ruku pro příspěvek zvedli, jelikož potřebu provozování kina cítíme i za ostatní občany. Tím, že se dotace neschválila, bylo promítání vážně ohroženo a padl tedy návrh, aby se vypsalo výběrové řízení na nového provozovatele kina. Na projednávání situace ohledně provozu městského kina již však pan Chlupáč neměl čas čekat, jelikož byl tento bod zařazen až na závěr jednání.
A ještě jedno vysvětlení na závěr. Členy městského zastupitelstva a městské rady jsme se s Ing. Janem Hodničákem stali proto, že nás lidé zvolili v komunálních volbách. A já pevně věřím, že nás volili pro naše charakterové vlastnost
Co se vlastně změnilo? V podstatě nic. Provoz solária, kina, diskoték jede od začátku října stejně jako dřív. Rozdíl je pouze v tom, že po odmítnutí spolupráce na zabezpečení pořádku ze strany města jsme se rozhodli řešit tento problém ve spolupráci se soukromou agenturou. Pouze jsme na žádost pana starosty vyčíslili náklady potřebné na promítání, s dotazem, kdo by je hradil, kdybychom zavřeli diskotéky, jak nám doporučil pan starosta.
Kde hledat důvody současné situace, kdy byl pan starosta pověřen ukončením smlouvy? Vím, že různým lidem nedává spát doře fungující a výdělečný provoz našeho kulturního centra. jednou jsem to již zažil. Bylo to počátkem devadesátých let na městském koupališti. Restaurace Koliba byla otevřená jen několik měsíců v roce a byla velmi prodělečná. Nikdo o její provozování neměl zájem. Vše se ale změnilo, když jsme zde začali pořádat diskotéky. Bylo stále plno, zahájili jsme celoroční provoz a podnik začal prosperovat. Okamžitě se však objevila spousta zájemců o pronájem. Po našem odchodu se zde vystřídali asi čtyři a dnes jsou z Koliby pouze trosky. O nerentabilní kino zpočátku také nebyl zájem. Dnes se však o jeho provozování zajímají různí podnikavci, kteří by byli rádi, kdyby jim spadl do klína zaběhnutý a bezproblémově fungující podnik. nedělám si velké iluze. je mi jasné, že známosti, pletichaření a intriky různých lidí, kteří nemají žaludek ani páteř, vždy zvítězí nad mnohaletými dobrými výsledky naší práce. Pouze jsem zvědavý, jakou kličku či podraz si vymyslí na zdůvodnění vypovězení platné smlouvy.
Dvanáct žáků Integrovaného učiliště ve Varnsdorfu (ulice Čsl. letců) založilo Klub mladých sociálních demokratů s cílem zapojit se do veřejného života. Za hlavní náplň své činnosti pro nejbližší období si vytyčili organizování přednášek a besed pro své spolužáky na témata, která postihují problematiku dnešních mladých lidí - narkomanie, rasová nesnášenlivost a kriminalita. Další náplní jejich aktivit bude organizování mimoškolní sportovní a kulturní činnosti. Místní organizace ČSSD ve městě přislíbila této iniciativě svou podporu.
"Cizí firmy se měly dobře" je název článku Ing. Almássyové v HS č. 19/98 na straně 3. Při jeho čtení se nutně vynořuje otázka, zda vůbec někteří chápou význam používaných slov (a z nich sestavených vět) tak, jak se ustálil v průběhu komunikace mezi lidmi. Pokud např. paní Almássyová zamýšlela větou - cituji "...využili svého zvolení v jiný prospěch, než ve prospěch města a nás občanů" něco jiného než vyjádření názoru o získání osobního prospěchu /jak to také všichni čtenáři určitě pochopili), pak by měla volit jiné výrazy. Stejně tak její první článek nebylo možné chápat jako pozvání k diskusi. Mám ale za to, že Ing.Almássyová v současné době už jenom vymýšlí další konstrukce, jak dodatečně smysl svého článku měnit.
Paní Almássyová klade otázky, svědčící o neznalosti zákona o zadávání veřejných zakázek. Výběrové řízení na obě velké zakázky probíhalo přesně podle zákona (právě proto jsme zadali jejich organizaci externí firmě), psal jsem o tom několikrát a nebudu se k tomu vracet. Připomenu, že jsme vždy žádáni o doplnění komise pro výběr dodavatele odborníky OHK a pokud se jedná výběrové řízení na rekonstrukci budovy č. p. 512 na Národní ulici, bylo nutno vzhledem k různým signálům o pokusech toto řízení zmanipulovat jmenovat složení komise na poslední chvíli (celou záležitost nakonec převzala PČR).
Musím také konstatovat, že by měly některé firmy sebekriticky zvažovat, zda jsou vůbec schopny zakázky velkého rozsahu zvládnout jak co do kvality odvedeného díla, tak i co do dodržení projektové dokumentace včetně předepsaných materiálů a samozřejmě platebního kalendáře - finančního zázemí firmy.
Poslední poznámku ke stále opakovanému demagogickému požadavku na zadávání městských zakázek pouze místním firmám (zde by stálo za úvahu vypracovat přehled, kolik soukromníků zaměstnává místní firmy, jak jsou s nimi spokojeni a kolik je jich zadáváno mimo - podle mých informací většina volí externí firmy, protože jsou lacinější a kvalitnější, zajímavé budou určitě i zkušenosti EVČ Pardubice a LSS Šluknov s působením subdodavatelů z řad místních firem).
Kromě obou diskutovaných zakázek byla drtivá většina místním firmám zadána. opakuji znovu, že jak EVČ Pardubice, tak Lužické stavební společnosti Šluknov, byly vybrány na základě objektivních kritérií podle zákona o zadávání veřejných zakázek a občané našeho města doufám ocení, že stavba CZT byla dokončena včas na vysoké úrovni, stejně tak i rekonstrukci budovy č. p. 512 po jejím dokončení v tomto roce (financování i termíny staveb probíhaly a probíhají podle schváleného objemu i harmonogramu).
Dopisem ze dne 17. 9. 1998 oznámil pan Chlupáč MěÚ své rozhodnutí - cituji: "...celou provozovnu uzavíráme až do doby, kdy se stávající nebezpečná situace vyřeší." - konec citátu. Městská rada proto na svém zasedání dne 24. 9. 1998 uložila OŠK MěÚ úkol trvale zabezpečit provoz kina. 29. září 1998 jsem přijal pana Chlupáče na jeho vlastní žádost k problému otevření kina. Pan Chlupáč mi sdělil, že bez provozu diskoték nemá na zajištění provozu kina finanční prostředky. Požádal jsem ho tedy, aby mi předložil rozbor nákladů s vyčíslením nekrytých ztrát, s tím, že na jejich pokrytí předložím MZ návrh na plné dotování a také, že pokud MZ tento návrh schválí, budou ztráty hrazeny proti vyúčtování. Návrh na tyto dotace ve výši 60 000 Kč měsíčně MZ neschválilo.
Zajišťování pořádku uvnitř objektu je plně starostí nájemce (jedná se o komerční činnost), proto jsem odmítl asistenci městské policie v Kinokavárně s tím, že pokud není schopen si pořadatelskou službu zajistit, nezbude mu nic jiného, než diskotéku neprovozovat. Na okraj, celoroční nájemné za objekt Kinokavárny je 8000 kč, a podle smlouvy o pronájmu přispívá město na provoz kina 1/3 prokázané ztráty (za rok 1997 121 000 Kč) a hradí větší opravy (v roce 1998 60 954 korun).
K dalším částem článku se nemíním vyjadřovat.
"Pořádek je vizitkou města i radnice" nazval svůj článek pan Dausch. Ptám se ale pana Dausche, co dělali majitelé objektů, firem a živnostníci celou dobu (někdy i sedm až osm let), kdy mají většinou objekty buď v majetku nebo pronájmu, a přesto nejsou v dobrém stavu (supermarkety jim ztěžují pozici teprve poslední rok a navíc jsou pro drtivou většinu obyvatel města příležitostí ke kulturnímu nákupu lacinějších produktů, než tomu bylo dříve v malých obchodech - tedy pozitivním přínosem).
Poukazování na prázdnotu náměstí je vskutku předvolebním argumentem. Sám, pane Dauschi, dobře víte, že se zatím nepodařilo najít schopného investora na postavení v územním plánu předpokládaných objektů (hotel atriového typu na místě parku a zaplnění proluky u kostela), když na to bude potřeba podle střízlivého odhadu cca 200 milionů korun. Z obchodů zanikla na náměstí snad jenom Jednota Rumburk. Sám také určitě dobře víte, že stavební úřad sice může nařídit udržovací práce, pokud je ohrožena bezpečnost chodců (což zatím nehrozí), ale v případě nezájmu vlastníka objektu jde oprava vadného stavu na náklady města. Budova po Policii České republiky se připravuje k předání OkÚ Děčín ke zřízení kontaktního místa na sociální služby, OP, pasy, víza atd.
Máte pravdu v tom, že je ve městě mnoho nepořádku, a je mou chybou, že jsem dosud od tajemníka MěÚ nepožadoval postih vedoucích příslušných odborů MěÚ (OŽP, OSMI, SÚ, ŽÚ), protože v tomto ohledu neplní svoje kontrolní povinnosti, a je to také v náplni jejich práce a jejich odpovědnost.
Připomínat zahraničí je ovšem nekorektní, protože tam neprošli lidé zkušeností dlouhé doby života v totalitním režimu, a jsou tedy jinak vychováni, stejně jako je tam fungující soustava represí a dobře vymyšlených zákonů.
V hlášení Městské policie z období od 12. září do 14. října je zaznamenáno celkem 86 konkrétních případů. Naší snahou je, aby ty, které zveřejňujeme, pokud možno obsáhly celou šíři problematiky, jíž se MP zabývá.
1. října navečer se v klubu Střelnice opět po roce sešli členové Kruhu přátel muzea Varnsdorf na své valné hromadě. Návštěvníků v sále bylo o mnoho více než před rokem - spolek má totiž nyní již přes 120 členů).
Nejslavnostnější chvílí bylo předání historického, přes sto let starého praporu varnsdorfského střeleckého spolku z rukou starosty města Ing. Bartoně řediteli Okresního muzea v Děčíně Mgr. Rosenkrancovi. Prapor byl získán od soukromníka, a to s finanční pomocí varnsdorfské radnice. Ředitel Okresního muzea se zavázal, že prapor zůstane trvalou součástí sbírek varnsdorfské pobočky.
Tradičním rituálem valných hromad KPMV se zřejmě stane udělování čestného členství. Ke dvěma loňským ălaureátůmŇ (ing. Pažourek z Děčína a PhDr. Edel z Českého Dubu) přibyli letos čtyři: již výše jmenovaní Ing. Bartoň a Mgr. Rosenkranc, a dále pánové Heiner Haschke a Wolfgang Henning - vedoucí pracovníci spřátelených muzeí v sousedních německých obcích Seifhennersdorf a Gro§- schšnau.
Členové KPMV byli kromě toho seznámeni s přehledem činnosti spolku a odhlasovali několik změn ve stanovách.
Chodím městem se psem na procházku a jen se tak dívám. Vidím věci, které se mi líbí, a jiné, které neschvaluji, a jiné, které mi vysloveně brnkají na nervy.
Jistě mi dá hodně lidí za pravdu, když prohlásím, jak je výborné, že nemusíme docházet nikam daleko, chceme-li něco vyřídit či obyčejně nakoupit. Nejsem výjimka, také se nerada tahám s plnými nákupními taškami. A tak mi bylo víc než milé zjištění, že pár kroků od domu mám prodejny potravin, lékárnu, trafiku, hodinářství, pekařství, drogerii i poštovní schránku.
S výstavbou prodejny PLUS se trochu situace zkomplikovala. Nejde o samotnou prodejnu, jde spíš o křižovatku ulic Pražská, karolíny Světlé a Kmochova, k nimž přibyl vjezd na parkoviště prodejny. Čekala jsem, že dopravní situace tady bude nějak vyřešena v tom smyslu, že zde budou označeny přechody (alespoň dva) pro chodce. Nestalo se.A tak dochází k tomu, že chodci, kteří chtějí jít nakoupit do velkoprodejny či drogerie, musí zdvojnásobit pozornost při přecházení.
Když se veřejnost dozvěděla, že dopravní vyhláška byla novelizována v tom smyslu, že v obcích bude nejvyšší povolená rychlost 50 kilometrů za hodinu, byla šokována. Hlavně veřejnost dopravní. Většina prodejců aut by potvrdila, že se většina budoucích majitelů vozů zajímá při nákupu o to, jakou rychlost to jisté auto dosahuje. U většiny mladých pak rychlost zaujímá první místo. Nač by si také auto pořizovali, kdyby nemohli předvést svým známým, kolik to udělá. jenomže je rozdíl v jízdě na dálnici a na městské komunikaci. A tak se nedivme, že například Pražská ulice je vhodným úsekem, od železničního přejezdu až k PLUSU, na kterém by přece byla blbost jet oněch padesát, když auto tady může klidně jet stovkou. Ano, může, pod kapotou na to má. Ale mládenci, který z vás jel tuto trasu, když dělal řidičák, právě stovkou? Drželi jste nohu na plynu, ale strach ze zkoušejícího vám nedovolil přidat. Snažili jste se o to, abyste dopravní vyhlášku v ničem neporušili. Ovšem, dostali jste řidičák - a všichni vám můžou být ukradení, stali se z vás za volantem nemyslící tygři, a Pražská ulice vhodnou závodní dráhou. Jinak by se nestalo, aby řidič, dodržující pravidla, byl nucen zastavit u sloupku na kraji chodníku, kdyby to totiž neudělal, hrozil přímý střet s dalším autem. Přijeli dopraváci, vyšetřovali, ovšem kde byl řidiči v červeném autě, který to zavinil, konec? Ani se neohlédl, přišlápl plyn a ujel. Na další dva rychlé jezdce podobného kalibru doplatil jeden mladý a jeden starší cyklista.
Tak mě napadá, nestálo by dopravní policii za to, se na tenhle úsek trochu víc zaměřit? Mám opravdu věřit tomu, že pro policii je vlastní perzekuce, a prevence jí nic neříká?
Pozn. redakce: I na tomto článku je vidět, že mnoho materiálů na své otištění čeká déle než je žádoucí. Mezitím totiž byl přece jen jeden přechod pro chodce u PLUSU vyznačen. Vše ostatní je bohužel i nadále aktuální, různí ti Pufpufmani (vzpomínáte?) řádí dál, a nejenom tady. Nakonec výzva. Viděl či slyšel někdo ze čtenářů o jakémkoli postihu řidiče za překročení rychlosti ve městě? Napište nám!