Hlas Severu: zpravodajství
 První pololetí v číslech
Autor: Robert Dausch, zástupce starosty
Příjmy města za 1. pololetí letošního roku byly naplněny na 48 proc., výdaje se čerpaly na 56 proc. Osmiprocentní rozdíl (cca 11 mil. korun) by nebyl znepokojující, kdyby ho z poloviny nevytvářel propad v daňových příjmech, což signalizuje, že daňová výtěžnost může letos zapříčinit nenaplnění rozpočtovaných příjmů v této důležité kapitole. V nedaňových příjmech je v červených číslech zejména příjem peněz za svoz komunálního odpadu, který je zatím o 1,3 mil. korun nižší.
Celkem přijatelný hospodářský výsledek byl dosažen především díky příjmu za prodej práv k akciím. Právě tyto peníze umožnily realizaci mnohých akcí včas a přinesly i příjmy z úroků za vklady těchto prostředků v bankách. Město navíc nemusí již vyrovnávat propady provozním úvěrem za vysoký úrok. Protože však není záruka, že propad příjmů bude během zbývajících měsíců roku vyrovnán, i nadále platí zpřísněný režim úsporných opatření v hospodaření města.
Černé skládky - vizitka města i jeho občanů
Autor: R. Dausch
Více než deset velkých černých skládek a bezpočet menších eviduje odbor životního prostředí v našem městě. Je až neuvěřitelné, s jakou drzostí si počínají někteří naši občané při likvidaci svých nepotřebných věcí. Nikterak se necítí být zodpovědní za znečišťování města, ve kterém žijí. Mezi odloženými věcmi převládají ponejvíce pneumatiky, ledničky, sporáky, nábytek a odpady vznikající při podnikatelské činnosti, zejména pak autodíly. Všechny tyto věci se přitom dají likvidovat legální cestou, tj. odvozem do sběrného dvora Technických služeb, do sběrny Sběrných surovin nebo při svozových dnech, které město pravidelně zajišťuje. V současné době provádí odbor životního prostředí šetření, jak mají místní podnikatelé zabezpečeno své odpadové hospodářství, které jim zákon o nakládání s odpady přikazuje. Na pořadu jsou restaurace a opravny motorových vozidel. Mezi největší znečišťovatele přitom patří ti, kteří podnikají bez řádného povolení a s likvidací svého odpadu si nedělají pražádnou starost.
O nic lepší než ukládání odpadu na veřejné prostranství není jeho pálení. Ten, kdo tak činí, porušuje předpisy o ochraně životního prostředí a vyhlášku města.
Městská policie má za úkol každé porušení vyhlášky o veřejném pořádku zaevidovat a předat k dalšímu šetření na Městský úřad. Zjištěným viníkům hrozí vysoké pokuty, protože doba, kdy se tyto prohřešky řešily jen domluvou, skončila. Přísnější je i dohled na nepořádek v ulicích města, ať už jej zavinili obchodníci kolem svých prodejen nebo jejich zákazníci. Udržování pořádku stojí nemalé prostředky, a přesto se denně setkáváme se špínou a nepořádkem v našich ulicích, parcích a na veřejných prostranstvích.
Přes všechna opatření, vedoucí ke zlepšení současného stavu, bude i nadále záležet především na samotných občanech města, zda budeme žít v čistším prostředí.
ve dvacátém století
Autor: JF
Za několik dní skončí prázdniny a začne nový školní rok 1999-2000. Poslední, který bude ještě patřit celý do 20. století, neboť školní rok další (2000 až 2001) z poloviny, přesněji řečeno čtyřmi měsíci bude náležet do století dvacátého a zbývajícími šesti měsíci bude pak spadat do století jednadvacátého. Nebo jinak: dotyčný školní rok (2000 až 2001) začne v tisíciletí druhém a skončí již v tisíciletí třetím.
Je to jistě poněkud složité nejen pro děti, ale i pro dospělé, ba i počítače budou mít ădosti starostíÓ, vlastně je mají už dnes, aby si s tím počítáním roků, staletí a tisíciletí poradily. Ale na druhou stranu nám ta složitost skýtá dosti příležitostí k zamyšlení nad minulostí, k jejímu zhodnocení a zároveň k jakémusi stanovení cílů, směrů a výhledů do budoucna, do budoucnosti školy, školství, vzděláváníÉ Zhruba před tisícem let se zvolna ve střední Evropě začala rozvíjet literatura (kultura) v národním jazyce, když zpočátku dostávala impulzy ze západu (latinské) nebo z východu (řecké a slovanské). Panovníci, císařové a králové si kultury vážili, ale často pouze jen jako zbraně, pomocí níž se snažili rozhojnit svůj majetek, svou sféru vlivu (franská říše, byzantská říše, ale i říše velkomoravská). Sami vládcové pak mnohdy neuměli ani číst, ani psát, jsou známy i případy, že se dotyčný panovník začal učit, až když dosedl na trůn. Vzdělání se stalo doménou kněží a mnichů. Mnoho let uplynulo, zhruba pět set - do renesance - v každém státě v jiné době, než se začala literatura pěstovat v národním jazyce. Nejdříve vznikaly školy klášterní, potom se školství stávalo zájmem měšťanských vrstev, objevují se městské školy, avšak ze vzdělání jsou vyloučeny chudé vrstvy a vůbec ženy a dívky. A opět musela uplynout další staletí, aby byly (za Marie Terezie) zřízeny tzv. školy triviální (čtení, psaní, počítání). A dalších sto let trvá, než je uzákoněna povinná školní docházka a dále než je ženám zpřístupněna střední škola. A první ženy - vysokoškolačky se objevují na začátku tohoto právě končícího století.
I z těchto stručných poznámek je patrno, že vývoj k dnešnímu stavu byl složitý, a nepřeženeme, když řekneme, že trnitý. A zároveň nepřeženeme prohlášením, že větší kus cesty nás ještě čeká. Máme na mysli vnitřní život a náplň školy. Ale o tom až jindy.
A ještě si v tomto kratičkém exkurzu do dějin školství všimněme československé - potažmo české - speciality za posledních padesát let: kolikrát se jen změnila délka povinné školní docházky (osmiletá, devítiletá, desítiletá, znovu devítiletá atd.). To všechno metodou pokusnictví v celostátním měřítku, přičemž jsme byli přesvědčováni, že právě ta poslední reforma je tou nejlepší.
Pro dnešek dosti slov. Přejme škole, žákům, studentům i pedagogům hodně spokojenosti, klidu v jejich práci v závěru tisíciletí, aby vykročení do nového milénia bylo vykročeném do šťastné budoucnosti našich dětí, národa, lidstva.
Zvyšuje se průměrný věk
Autor: Jaroslav Tomášek, starosta
V souvislosti se sociálním programem mi byly předloženy podklady, které vypracoval vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Ing. Krejčí. V těchto materiálech jsem našel několik skutečností, které by mohly zajímat čtenáře Hlasu severu.
K dnešnímu dni je podáno do domu s pečovatelskou službou 113 žádostí. Ve věku 60 až 80 let žije ve městě 2407 osob, ve věku 81 až 90 let 212 osob a ve věku nad 90 let 41 osob. Z těchto počtů vyplývá, že vzhledem k celkovému počtu obyvatel města je každý pátý člověk starší 60 let. Pro zajímavost ještě uvádím, že máme umístěny bývalé obyvatele města v těchto domovech důchodců: Ve Filipově 39 občanů, v Krásné Lípě 8 občanů, v Lipové 2 občany, ve Šluknově 7 občanů. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo vrátit obyvatele do města, kde prožili celý život. Byl jsem se již samozřejmě za našimi občany podívat, mají to tam velmi hezké. čisté. Je o ně velice dobře postaráno a obzvlášť bohatý i kulturní život mají ve Filipově. Co je to však všechno platné, když pak na odchodu mě zatahá malá babička za rukáv a se slzami v očích mi řekne: Pane starosto, já bych chtěla umřít ve Varnsdorfu.
Z deníku Městské policie
Autor: red
Při preventivních kontrolách zjištěny rozbité skleněné výplně na objektu Kotva a objekt byl tedy přístupná nepovolaným osobám. Oznámeno TJ Slovan Varnsdorf s výzvou k řádnému zabezpečení budovy.
Silně zapáchající kouř vycházel z jedné zahrady v Rumburské ulici. Původce ohně byl hlídkou MP vyzván k jeho uhašení a s ohledem na skutečnost, že se jednalo o opakovaný případ, bude mít dohru před komisí veřejného pořádku.
Ve 21.10 došlo ke střetu osobního automobilu s cyklistou na Národní ulici. Cyklista byl hlídkou převezen na ošetření, místo dopravní nehody zajišťováno do příjezdu PČR.
Z restaurace Velvetaklub došlo oznámení, že hosté jsou napadáni neznámým občanem, kterého personál nedokáže zvládnout. Hlídka MP si z místa vyžádala spolupráci s PČR a společně nastolili pořádek.
Na Severské ulici bylo při pravidelných pochůzkách zjištěno vozidlo bez SPZ. Prověrkou na PČR vyšlo najevo, že jde o odcizené vozidlo. Na žádost PČR bylo na ně nasazeno blokovací zařízení.
Na Poštovní ulici byla spatřena a následně na PČR předvedena osoba, po které PČR pátrala.
Ve 22.30 dochází oznámení z ulice K. Světlé, že zde dochází k rušení nočního klidu. Hlídkou MP bylo na místě zjištěno příliš hlučné řešení rodinných záležitostí. Původce se hlídce omluvil a slíbil, že se nic podobného již nebude opakovat.
Po telefonickém oznámení, že na pozemku Severky hoří tráva, vyjíždí hlídka MP, která z místa přivolává hasiče. Ti oheň zlikvidovali.
Hlášení na linku 156 z OD Billa. Neplatič nákupu odlehčen o 500 korun.
Oznámena dopravní nehoda u OD Plus v Kmochově ulici, kde vozidlo Škoda 105 srazilo cyklistku, která utrpěla zranění ruky a nohy. Hlídka MP povolává PČR a záchranku.
Na služebnu MP se dostavil občan SRN s odřeninami ve tváři a oznámením, že byl třemi Romy okraden o 3000 Kč a 125 marek. Bylo mu sděleno, že tuto záležitost musí oznámit na PČR. S tím nejdříve souhlasil, po chvíli si však vše rozmyslel, hlídce sdělil, že nic oznamovat nechce a odjel. Asi by to doma jen těžko vysvětloval.
Obsluhou čerpací stanice FB oznámeno, že v blízkosti hřbitova se pohybuje několik krav. Hlídka odehnala krávy do bezpečnějšího místa v okolí cihelny.
Od tržnice na Národní ulici oznámena ztráta čtyřletého chlapce. Vše vyjíždí k jeho hledání. Po dvaceti minutách byl chlapec se svým dědou nalezen v pořádku u OD Plus.
Z Novoměstské ulice oznámen pohyb patrně vzteklé lišky, která však při příjezdu MP utekla.
Nekupujte známky
od podvodníků na ulici
Autor: J. Hofman, ředitel TS
Podvodníci si našli nový zdroj příjmů: odlepují popelnicové známy a vydávajíce se za pracovníky Technických služeb nabízejí je důvěřivým občanům pod cenu v místě jejich bydliště.
Technické služby upozorňují, že takto zakoupené známky jsou neplatné a jimi označené popelnice se nevyvážejí. Veškerá evidence o zakoupení známek je vedena v areálu Technických služeb, kde jedině si mohou zájemci známky zakoupit, a to každý den i v odpoledních hodinách.
Stav, povolaný
štípit nebesa
Autor: Jiří Růžička
Po letních prázdninách adresují časopisy svá přání do nového školního roku žákům, studentům i učitelům s tradiční obligátností. Pedagogům úspěch a pevné nervy, školákům hezké známky a rodičům zdárné potomky. Je to přání i naší redakce, i když z pera učitele jsou to dnes řádky, které povětšině patří jeho kolegům.
Zahazoval jsem jeden papír za druhým, nevěda dost dobře, jak se vyrovnat s přáními k zářijovému nástupu do práce. Obával jsem se, že bych vedle přání zdraví, elánu, zaujetí pro učitelskou práci a skutečných úspěchů mohl nešetrně vůči své profesní komunitě popřát českému školství příliv vzdělaných osobností, jejichž prioritou bude něco jiného než nářky a pochybnosti o nabyté svobodě.
Spasil mě až text Evžena Peřiny, v němž rozjímá o učitelském povolání (Novoroční rozjímání, SPN, Praha 1969). Novoroční? Ne, to jdou úvahy, jež stojí za přečtení kdykoliv. S omluvou autorovi za jejich využití je tlumočím čtenářům (text je krácen):
Domnívám se, že o každém příslušníku kteréhokoli stavu nebo cechu nebylo nikdy tolik rozjímáno, jaký má být, jako o učiteli.Kdo ví, zdali i proto není, jaký je.
Tak třeba se traduje už od dob Aristotelových, že učitelská funkce je ve své ideální podstatě první funkcí ve státě.
Ale ještě před dvěma sty roky stával učitel každoročně s obecním sluhou na rychtě, aby si vyprosil obnovení služby.
A ještě před sto třiceti roky se domáhal toho, aby byl postaven aspoň na roveň pohodným a ponocným a dozorcům vězňů.
A ještě před sto deseti roky psal Karel Havlíček Borovský, že mnohý obecní sluha lepší službu má než kterýkoli učitel, ačkoli tito dítky, onino jenom dobytek opatrují.
A ještě před sedmdesáti roky na sněmu poslanec Jan Palacký vystoupil proti zvýšení platů učitelů s tím, že učitelé jsou neštěstím národa, protože razí cestu sociální revoluci a nezaslouží si lepších platů, neboť málokterý český sedlák má ročně čtyři sta zlatých čistého zisku jako oni.
A ještě dnes žije názor, že kdyby učitelé svlékli bílé límce a postavili se k lopatě, ukázalo by se, zdali je jich třeba.
Ačkoliv už ve čtvrtém století Écenil Chrystotomos učitele nad malíře a sochaře, ježto tito jen s plátnem a mramorem, učitel pak s dětskou duší pracujeÉ
A Philipp Melanchthon se v šestnáctém století ujímá osudu nejnižších učitelů, jejichž nářky měl za oprávněnější než nářky Ezopova osla.
A Jan Amos Komenský nazýval učitele příslušníky vznešeného stavu, povolané štípit nebesa.
Daleko méně lidí rozumí lékařství a ještě méně třeba ševcovině. Ale i když na otázku, zdali je těžší učit a vychovávat než udělat střevíc, odpoví každý, že učit, troufne si nakonec spíš učit než udělat střevíc. I proto bývá často výsledkem bota.
Na jeho portrétu se podílí nemálo literatura, která učitele idealizuje nebo karikuje anebo zpodobuje, jaký má či nemá být. Méně už, jaký skutečně je. A nejméně, proč je, jaký je.
To je ode mne a od pana Peřiny všechno, přátelé, kolegové a vážení čtenáři. Především učitelům tedy přejme to nejlepší do nového školního roku.
A co vám město dalo?
Autor: Klára Vohníková
Nenašlo se příliš mnoho lidí, kteří by byli ochotni zareagovat v okamžiku, kdy odbor životního prostředí pořádal akci Zasaď si svůj strom. Jen několik málo nadšenců bylo ochotných přes nepřízeň počasí přijít a vysadit strom do městského parku. Byl to čin hodný úcty. Nikdo nesázel strom pro sebe. Všichni sázeli pro ostatní. Pro všechny ty, kteří dnes parkem procházejí, i pro ty, kteří jím teprve procházet budou. Stromky byly věnovány lidem, jimž nestálo za to přijít. Přesto měli všichni zúčastnění radost ze svého díla a spokojeni se rozešli do svých domovů.
V příštích dnech jsme však byli šokováni tím, že fanoušci, radující se z úspěchů našich hokejistů, byli natolik neukáznění, že vjeli do parku a z námi vysázených stromků si udělali překážkovou dráhu. vyjeté koleje bylo vidět ještě několik dní poté. Buď zde projela kolona aut, nebo zde řádilo dost dlouhou dobu jedno auto. Městská policie o ničem nevěděla.
Stromky toto řádění naštěstí přečkaly a dále statečně bojovaly o přežití. Mezi nimi i slaboučké gingo, které si vysadili skauti. Děti, které rozbily prasátka, vysypaly pokladničky a šly udělat něco krásného pro své město. jaké asi bylo jejich zklamání, když našly místo stromku díru v zemi? Právě ty děti, na které by mohlo být město pyšné, neboť je úspěšně reprezentovaly v závodech a postoupily až do republikového kola. Tak právě ty děti přišly o strom.
Co by asi řekly na anketní otázku: Co vám město dalo?
No, ukradlo strom ?!?
|
