 V ekologii svítá na lepší časy
Autor: Milan Hrabal
V minulém čísle Hlasu severu jsem, spolu s mnoha dalšími čtenáři, s radostí uvítal opravdovou ekologickou vlaštovku. Totiž přílohu s informací, že město uzavřelo smlouvu o spolupráci s firmou ProEKO Varnsdorf, s.r.o, při třídění komunálního odpadu. Pozornost upoutala přehledná mapka města, na níž byla vyznačena svozová trasa s celou padesátkou odběrových míst, na kterých bude odebírán v plastových pytlích recyklovatelný odpad. Ale pytle s vytříděným odpadem je možno v den svozu odkládat prakticky po celé svozové trase. Prozatím papír, textil, plasty, sklo a kovy. To je pro začátek dobrá zpráva. Kdo z občanů má zájem využít této nabídky, ví, jakým způsobem a kam vytříděný odpad odnést. Teď jde jen o to, aby nás bylo co nejvíc - nejlépe všichni. Osobně jsem optimista - jsem si totiž zcela jist, že je nás většina, kdo noviny a ostatní papír neradi odhazujeme do popelnic. Kdo čas od času řešíme ono nerudovské ăKam s ním, když se potřebujeme zbavit obnošeného nebo zničeného šatstva. Koho štve, že popelnice rychle zaplňují polyetylénové (PET) lahve, o skleněných ani nemluvě. Teď tady konečně máme možnost, jak se všeho zbavit vcelku bez problémů.
Město spolu s firmou ProEKO, zdá se, našlo dobrou cestu, jak pomoci důkladnějšímu a hlavně ekologicky nezávadnému zlepšení pořádku v našich domácnostech, provozovnách i na veřejných prostranstvích. Není to však jediný efekt, kterého bude tříděním odpadu dosaženo. Rád bych upozornil alespoň na tři další.
1. Velmi důležitá je následná recyklace těchto cenných surovin. Nebude na škodu v této souvislosti připomenout, že například padesát kilo sběrového papíru nahradí jeden vzrostlý strom, že recyklací jediné skleněné lahve se ušetří 400 W energie. Surovinové a energetické zdroje naší planety se totiž začínají povážlivě tenčit.
2. V posledních desetiletích bylo neuváženým skládkováním zničeno kdejaké zákoutí přírody, kde na nás čekají doslova časované ekologické bomby v podobě vyhozených autobaterií, pneumatik a různých chemikálií. Hrůza pomyslet! Navíc dnes už se místa pro další skládkování obtížně hledají a také draze platí.
3. Bez zajímavosti není ani hmotná odměna za naši starostlivost: zkušenosti ze zahraničí hovoří o tom, že recyklovatelné odpady tvoří 40 až 50% obsahu pevného domovního odpadu. To znamená, že by časem měly výrazně klesnout i platby za odvoz popelnic pro ty, kteří se tříděním budou zabývat, protože je budou naplňovat podstatně méně. Vždyť jen plasty dnes už zabírají spolu s tetrapackovými obaly téměř 30 % objemu popelnic.
Myslím, že máme dostatek důvodů, abychom nabídky města a firmy ProEKO využili. O tom, že je to míněno zcela vážně, svědčí už probíhající spolupráce se školami. Byl jsem při tom, když se ředitelé základních škol poprvé seznámili s nabídkou spolupráce školních dětí při sběru plastových lahví formou soutěže. Příjemně mne překvapil jejich okamžitý zájem. Ukázalo se, že ekologické vědomí pedagogů je na dobré úrovni. Prakticky během několika dní začaly děti spontánně ăseparovat domácí odpad tím, že pilně nosí láhve do škol a nenásilnou formou se učí ekologickému chování.
Těším se, že brzy se připojí i jejich dospělí spoluobčané a Varnsdorf bude zase čistým a hezkým městem.
Podezření ze spáchání trestného činu
Autor: red
Na základě předložené zprávy o kontrole hospodaření příspěvkové organizace Technické služby a společnost s ručením omezeným Technické služby Varnsdorf v období let 1997, 1998 a 1999 autorizovanou firmou rozhodla Městská rada dne 23. září podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Důvodem podání je podezření, že způsob vedení hospodářství, zejména v oblasti zúčtování dodavatelských faktur, nebyl v souladu s platnými předpisy, což mělo vliv na výši vykázaného hospodářského výsledku, a účetnictví organizací se tak stalo nevěrohodným.
Účetní doklady jsou podle zjištění auditorské firmy neprůkazné, chybí popisy účetních případů, podpisy odpovědných osob, poskytnuté zálohy na práce nebyly doloženy patřičnými doklady. Ke zkreslení hospodářského výsledku došlo i v důsledku nesprávnosti v odepisování hmotného investičního majetku, poskytování půjček, fakturování záloh na práce a častých oprav účetních případů bez uvedení důvodů. Prostřednictvím pokladny (platby za hotové) byla realizována téměř polovina nákladů organizací a u převážné části pokladních dokladů chybí průvodní doklady a podklady, z nichž by vyplývala oprávněnost výdajů.
Založení společnosti s ručením omezeným pří-spěvkovou organizací nebylo v souladu s platným právním předpisem, čímž došlo k překročení pravomoci vedoucího organizace. Na základě uzavřené smlouvy o půjčce převedla příspěvková organizace neoprávněně finanční prostředky na spol. s ručením omezeným v úhrnné výši 3 530 130 Kč, čímž poručila vyhlášky 205, protože nepoužila tuto částku ze svého rezervního fondu, ale ze zdrojů Města, které byly určeny na krytí činností příspěvkové organizace. Navíc byly tyto prostředky použity na činnosti, které nesouvisely s činností příspěvkové organizace. Výše vložených prostředků do společnosti s ručením omezeným činila 28,38 % poskytnuté provozní dotace města.
Jednala valná hromada
akciové společnosti Regia
Autor: red
Ve středu 22. září se konala valná hromada akciové společnosti Regia, ve které drží Město Varnsdorf 66,6 % a TJ Slovan Varnsdorf 33,3 % akcií. Zástupci akcionářů projednali a schválili zprávu představenstva o činnosti za rok 1998 a vytyčili strategii rozvoje společnosti pro následující období. Za loňský rok dosáhly výnosy společnosti 14,3 mil. korun, z toho na opravy a údržbu spravovaného majetku byly vynaloženy 4 miliony korun. Celkový hospodářský výsledek však byl ovlivněn nedobytnými pohledávkami, a byl proto ztrátový.
Rozhodnutím Městské rady se stává Regia jediným správcem všech městských bytů, čímž se jí navýší příjem za provize za tuto činnost.
Valná hromada zvolila novou dozorčí radu ve složení Robert Dausch (předseda), Milan Suchomel a Jaroslav Frolík. Dozorčí rada jmenovala novými členy představenstva Oldřišku Jiřištovou (předsedkyně), Marii Pelikánovou a Zbyňka Šimáka.
Kanalizace Špičáku - dílo za 15,8 milionů
Autor: red
V úterý 28. září se konalo slavnostní předávání nově vybudovaného díla - kanalizace Špičák v hodnotě 15,8 milionů korun, které bylo vybudováno za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu Phare.
Podíl programu CBC Phare tvořil více než 70 % nákladů na stavební práce (11,2 mil), Město Varnsdorf uhradilo český díl projektu, tedy 4,5 mil. korun. Zhotovitelem díla byla Stavební společnost RBK, a. s., Rumburk za spoluúčasti a. s. Severočeské vodovody a kanalizace.
Realizací stavby, která byla zahájena v červnu minulého roku, bylo zajištěno odkanalizování městské části Špičák a Pastviny. Vybudované stoky jsou napojeny na čistírnu odpadních bod ve varnsdorfu. Výstavbou splaškové kanalizace dojde ke zlepšení životního prostředí a ke zlepšení jakosti povrchového toku Mandavy, do kterého doposud povrchovými vodami stékaly splašky z této části města. Tato oblast byla vybrána pro realizaci projektu odkanalizování proto, že zde nebyla kanalizační síť a není ani vodovod. Obyvatelé 130 obytných domů používají k zásobování pitnou vodou vlastní studny, které si navzájem znečišťují vypouštěním splašků do příkopů a drenážních podtoků.
Z hlediska finančních prostředků se jedná o největší samostatný program v rámci iniciativy Phare, který představuje asi 50 procent veškerých prostředků Evropské unie určených na podporu České republice. Do současné doby přispělo EU na vybrané projekty již částkou přes 5 miliard korun. Program přeshraniční spolupráce (CBC) zahájila Evropská unie v roce 1994 s cílem zvýšení životní úrovně obyvatelstva Polska, Maďarska a České republiky v příhraničních regionech se zeměmi Evropské unie. Jedná se mnohdy o hospodářsky i strukturálně málo rozvinuté oblasti, které potřebují podporu před vstupem země do Evropské unie.
TSmV: Až se zima zeptá
Autor: jan
Ačkoli si to zatím příliš nepřipouštíme, máme ăzimu na krku, s ní pozdní svítání a dlouhé večery a především obvyklé a všemi obávané problémy - sníh, břečka, náledí, nesjízdné vozovky a neschůdné chodníky. Mnohému tedy vytane na mysli obvyklá okřídlená věta těch, kdo za stav vozovek a chodníků zodpovídají: Připraveni jsme byli dobře, nečekaný nápor zimy nás však zaskočil. Zda se to může v našem městě stát i letos, to bylo námětem třetího povídání s jednatelem Technických služeb Jindřichem Hofmanem.
Úvodem přece jen z jiného soudku. Technické služby byly jedním z hlavních bodů programu IX. zasedání Městského zastupitelstva. Samozřejmě šlo především o finance.
Jsme vedení města i zastupitelským orgánům velmi vděčni za pomoc, kterou nám poskytují. Chápeme, že se tím zatěžuje městský rozpočet, ale bez této pomoci bychom v současné situaci nebyli schopni dostát svým závazkům a úkolům. Vyvineme veškeré úsilí, aby se tato pomoc vrátila přinejmenším ve větší spokojenosti obyvatel našeho města.
Až se vás zima zeptá, co jste dělali v létě, co jí odpovíte?
Rozhodně jsme se plánovitě a zodpovědně připravovali. Největší pozornost jsme věnovali přípravě techniky, která byla ve velmi zuboženém stavu. Pro zimní údržbu komunikací budeme mít připraveno pět traktorů s radlicemi a dva posypové vozy. Veškerá technika je dodavatelsky opravena a před zimou projde ještě technickou prohlídkou. To se nám podařilo zajistit díky pochopení vedení města, o němž jsme již mluvili.
Vedou se spory o druhu používaného posypového materiálu. Sůl je agresivní, inertní materiály naopak způsobují dlouhodobě nepořádek ve městě a jejich účinnost je podstatně menší. Čím budete sypat?
Posypovým materiálem pro letošní zimu bude sůl. Máme již zajištěnu dostatečnou zásobu tohoto materiálu jednak vlastního, jednak nám jej poskytne v rámci spolupráce také Státní správa silnic na údržbu státního průtahu, který rovněž ošetřujeme naší technikou.
Varnsdorf je na počet obyvatel velmi rozsáhlý a má také mimořádně rozsáhlou infrastrukturu, tedy i komunikace. Jistě proto existuje plán, podle něhož při jejich zimní údržbě postupujete.
Samozřejmě. Je zpracován místně i časově definovaný harmonogram, který stanoví postup prací. Přirozeně prioritu mají státní průtahy a nejfrekventovanější ulice, do okrajových částí města se dostáváme s technikou později. Pro větší operativnost máme připraveno spojení mobilními telefony s pracovníky v terénu, abychom tak byli rychle informováni o situaci na tom kterém místě.
U vozovek je to jednoznačné, s úklidem chodníků je to asi složitější.
Skutečně je. Máme sice také rolbu pro úklid a posyp chodníků, jejich úklid je ovšem prvořadou povinností majitelů a správců přilehlých nemovitostí. Málokterý z nich tuto povinnost stoprocentně plní. Naše péče by vlastně měla být jenom doplňková, i když se snažíme kapacity naší techniky maximálně využívat.
V létě si ho nevšímáme, v zimě se naopak stává středem pozornosti. Veřejné osvětlení. V jakém je stavu?
V letošním roce jsme, snad vůbec poprvé, provedli celkovou revizi elektrického osvětlení ve městě. Revize ukázala, že osvětlení je v provozuschopném stavu, drobné závady průběžně odstraňujeme.
Neznamená to však , že jste se současným stavem spokojeni?
Zdaleka ne. Po etapách provádíme rekonstrukci osvětlení a stará a nevyhovující osvětlovací tělesa nahrazujeme výkonnějšími a ekonomičtějšími vysokotlakými výbojkami. Samozřejmě operativně nahrazujeme i poškozená svítidla provozuschopnými. Připravujeme také postupné uložení zbývajícího vrchního vedení do země.
Zjistím-li, že v mém okolí nesvítí některé těleso, co mám udělat?
Stačí zavolat do Technických služeb na telefonní číslo 372 576 a nahlásit, samozřejmě pokud možno přesně, kde se poškozené osvětlení nachází. Naši pracovníci nejpozději do 24 hodin závadu odstraní. Ovšem pozor, v centru svítí všechna tělesa, v okrajových částech města z úsporných důvodů pouze každé druhé. Závadou tedy je, nesvítí-li na okraji města tři tělesa vedle sebe.
Kolik je vlastně osvětlovacích těles ve městě a jak se zapínají?
V našem městě (včetně Studánky) je 2500 osvětlovacích bodů, rozdělených do 25 úseků. Zapínají se automaticky pomocí fotobuněk při poklesu viditelnosti pod normou stanovenou hranici.
Takže otázka závěrečná: Může se stát, že nás zima zaskočí?
Úplně vyloučit to samozřejmě nejde, zvláště přijde-li nečekaně velký příval sněhu či prudká změna počasí. Uděláme však všechno, aby se nám to nestalo.
Děkuji za rozhovor.
Na vlastní oči -
bez černých brýlí
Autor: R. Dausch
S názory, připomínkami a stížnostmi se pracovníci Městského úřadu a vedení města setkávají dnes a denně formou osobního i písemného styku s občany města. Mnohým spoluobčanům není lhostejné, v jakém prostředí žijí, v jakém stavu jsou komunikace, veřejná prostranství, budovy, a jak fungují služby pro veřejnost. Na vlastní oči vidí, jak se ve městě žije a hospodaří, a jsou ochotni přijít s názorem a hledat řešení. Je proto vítán každý, kdo se zúčastňuje veřejných besed a jednání zastupitelstva.
Problematika města je široká - od bydlení, přes veřejný pořádek, školství, zdravotnictví až po mnoho dalších, navenek často neviditelných problémů. Je pochopitelné, že občan nezasvěcený podrobněji do problematiky posuzuje záležitost jinak než ti, kteří ji řeší a rozhodují se znalostí věci a s přihlédnutím k dalším souvislostem, jako jsou například zákony, předpisy a finance.
Mezi časté stížnosti patří nepořádek okolo kontejnerů ve středu města. Kolem tohoto problému bylo řečeno a napsáno mnoho a přes všechna jednání a opatření se zatím nepodařilo dosáhnout uspokojivého stavu. Provedlo se šetření, zda každý dům má nasmlouvaný dostatečný objem nádob na odpad vzhledem k počtu svých obyvatel (25 litrů na osobu a týden) a většinou se podařilo chybějící kapacity nasmlouvat, ale přístup není jednoznačný, protože jde o navýšení plateb za služby. Provádí se kontrola dodržování odpadového hospodářství podnikatelů a obchodníků, ale mnohým je srdečně jedno, že svým odpadem znečišťují město. Černé skládky, na které nás upozorňují někteří občané, vznikaly a stále vznikají jenom za přispění jejich sousedů, kteří tím řeší své těžkosti na úkor okolí a spoléhají na nevšímavost a lhostejnost okolobydlících. Přitom město několikrát do roka organizuje za drahé peníze svoz neskladného odpadu zdarma a sběrný dvůr je v areálu Technických služeb připraven přijmout nebezpečný odpad každý den.
Motoristy zase trápí otázka parkování kolem jejich bydliště. I přes značný nárůst počtu motorových vozidel v posledních letech se dá v našem městě ještě stále zaparkovat blízko bydliště i v hustě obydlených sídlištích, a to i přesto, že v důsledku zavedení obytné zóny došlo ke zrušení několika parkovacích míst. Městský úřad plánuje rozšíření parkovacích míst v místě po demontovaných zásobnících páry (peršinky) v Lesní ulici. Najde-li se dostatečný počet zájemců, další parkovací plocha může vzniknout v blízkosti ulice Karolíny Světlé, a to ve formě hlídaného parkoviště s možností rezervovaného místa.
Mohl bych takto pokračovat ve vyjmenovávání potíží a problémů, které jsou a i nadále budou, protože jejich řešení není jen otázkou vůle či nevůle úředníků a představitelů radnice, ale problém je mnohdy i v zákonech a kompetencích obcí, které nedovolují razantnější zásah.
Je dobře chodit po městě s otevřenýma očima a poukazovat na nedostatky, ale nesmíme se dívat skrze černé brýle, které přece jenom znemožňují vidět věci ve správném světle.
Vy se ptáte,
právník odpovídá
Autor: Mgr. Marta Hrubešová
V souvislosti s organizačními změnami v našem podniku mi zaměstnavatel navrhl, abych s ním uzavřela dohodu o rozvázání pracovního poměru. Budu mít, pokud tuto dohodu podepíši, nárok na odstupné?
Podle paragrafu 60a zákoníku práce náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v paragrafu 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Z toho tedy vyplývá, že také vám vznikne nárok na odstupné. V každém případě vám ovšem doporučuji trvat na tom, aby v dohodě byl uveden konkrétní důvod rozvázání pracovního poměru. Pokud by se tak nestalo, mohla byste se, v případě soudního sporu, dostat do důkazní nouze.
Jak vypadá péče o věci veřejné
Autor: Michal Dlask
Velice mě potěšil dopis paní Nosovské v Hlasu severu č. 17, neboť mi promluvila z duše. To, jak se Městský úřad (ne)stará o obyvatele sídlišť, je skutečně zarážející. Stačí uvést pár příkladů. Bydlím na sídlišti v ulici Karolíny Světlé, a tak mohu dobře posoudit, jak vypadá péče o věci veřejné v podání odpovědných pracovníků. zde jsou:
1. Péče o zeleň - sekání dvakrát ročně je více než nedostatečné. velké prostory za naší ulicí nebyly ve své většině posečeny za dobu existence sídliště ani jednou a podle toho to vypadá. A pokud se týká ostatního sečení, zde se jen musím zeptat, proč ho musíme částečně hradit z družstevních peněz a není zaplaceno z peněz města - vždyť pozemky jsou města, ne družstva!
2. Pořádek - o úklidu vozovky si můžeme nechat zdát. Přestože jsem osobně jednal s pracovníky odboru životního prostředí a bylo mi na jaře přislíbeno úklid provést, zůstalo přes několikeré urgence jen u slibů. Pravda, byl zde jakýsi pokus spočívající v tom, že veškerá špína ze silnice byla vystříkána na chodník a posléze smetena zpět na ulici. jen by mě zajímalo, zda za tento šlendrián někdo zaplatil. na to mi neodpověděl ani tajemník městského úřadu. za deset let nebyla silnice na sídlišti, kde v úseku několika set metrů bydlí téměř tisíc lidí, ani jednou uklizena. Proč to v jiných městech jde, a u nás ne?
3. Dopravní situace - zde by někdo mohl namítnout, že si nemám nač stěžovat, vždyť nám město nechalo zřídit obytnou zónu. Omyl! Opět muselo družstvo přispět nemalou částkou, jinak by nebylo nic. Mimochodem, o zřízení obytné zóny se jednalo již od roku 1992, takže se tím Městský úřad rozhodně chlubit nemůže. na druhou stranu je zde kritický nedostatek parkovacích míst, a tak Městská policie s chutí téměř denně nasazuje botičky autům stojícím mimo vyznačená stání. Vyřešení parkování je v nedohlednu, protože nejsou peníze.
4. Bezpečnost - nemá ani cenu stěžovat si na kriminalitu ve městě, mně samotnému vykradli auto třikrát, ale jedná se o způsob převedení dopravy přímo pod okna našich bytů. Koho mohlo napadnout rozdělit oblast, kde bydlí nejvíce lidí, tím, že sem svede téměř veškerou dopravu města? mezi ulicemi Západní a Pražská je největší základní škola ve městě, je zde Sportovní hala, bazén a hřiště, denně tyto ulice musí přejít stovky dětí, a naši radní zde soustředí veškerou dopravu (včetně autobusové). Takovou genialitu by snad nevymysleli ani v Kocourkově. Zkoušel někdo z radních nebo zastupitelů kolem 15. hodiny přejít ulici Pražskou třeba u Plusu? Proč jste zřídili obytnou zónu tam, kde téměř nikdo nebydlí a nikoli tam, kde bydlí tisíce lidí - ulice Západní, Lesní apod.? K čemu je obytná zóna v místech, kde večer ani o víkendech není kam jít, a potkám zde nanejvýš pár prostitutek? Síť obchodů spočívá většinou na trhovcích, kteří nabízejí vše na jedno brdo. jak zajistíte bezpečnost chodců a hlavně dětí na Pražské a Západní ulici? Skutečně si myslíte, že namalování několika nových přechodů vše vyřeší?
Pokud si někdo myslí, že si pouze stěžuji a nedělám nic pro zlepšení okolí, kde bydlím, je na omylu. za poslední rok vynaložily družstevní samosprávy nemalé částky na zlepšení situace - 20 000 Kč na zřízení obytné zóny, přes 45 tisíc korun stálo vybudování houpaček a prolézaček za domy, ze svého jsme na jaře zaplatili kontejner a uklidili plochu kolem domu, zametli a vymetli desítky koleček zbytků posypového materiálu po zimě ze silnice, ze svého si platíme posekání trávy A za stejnou dobu město neprovedlo ani jednou úklid vozovky, zamítlo příspěvek na vybudování dětského koutku a veškerou dopravu soustředilo pod naše okna. pro koho zde radnice je - pro tisíce obyvatel včetně nás, paneláčníků, nebo je to jen skupina ambiciózních jedinců, snažících se po sobě zanechat jakýsi pomník? Osobně jsem přesvědčen, že se něco podařilo (opravy hlavních silnic, chodníků),ale bytostně si nepřeji, aby po vládě současného zastupitelstva zůstalo rozdělené sídliště. nechci se dočkat chvíle, kdy bude nějaké dítě přejeto autem či kamiónem při cestě do školy.
Odpověď starosty: Ne vše se daří, jak bychom si přáli
Autor: Jaroslav Tomášek
Motorem činnosti komunální politiky by měla být vlastní iniciativa volených orgánů města.
Ty by měly také reagovat na připomínky a podněty občanů. Některé skutečnosti uvedené v článku Michala Dlaska, se zdají být z pohledu občana pravdivé, věřte však, že prvořadou snahou orgánů města je činit vše ku prospěchu a spokojenosti obyvatelů.
U jednotlivých bodů uvedeného článku musím některým skutečnostem odporovat; nyní konkrétně:
K bodu 1. - Rozpočet určený na údržbu městské zeleně je velmi nízký (1 mil. 250 tis. Kč), proto lze udržovat jen nejnutnější plochy. Parky (4,3 ha) jsou sekány 5x ročně (což je naprosté minimum) a většina sídlištních ploch (19,2 ha) alespoň 2x ročně. Jen toto sekání stojí téměř 900 tis. korun. Zbylé prostředky jsou vynaloženy na stříhání živých plotů, jarní vyhrabávání trávníků a podzimní shrabování listí a údržbu záhonů a kontejnerů se zelení. Údržba dalších ploch je prováděna v minimální výši dle našich požadavků či stížností občanů. O tuto částku je však nutno krátit údržbu sídlišť.
K bodu 2. - Na ulici Kar. Světlé neustále parkují auta, jak sám uvádíte v bodě 3, a z tohoto důvodu se silnice nedá udržovat běžným způsobem. Začátkem léta byl u TSmV objednán jednorázový úklid této ulice, který byl proveden velmi nekvalitně. TSmV musely tuto práci opravit, protože však nedošlo k úplné nápravě, byla faktura za práce podstatně snížena. I rozpočet na zametání a úklid ulic (přes 100 km) je velmi napjatý a v září bylo nutné úklid proti harmonogramu tlumit, aby zbyly prostředky na podzimní odklízení listí.
K bodu 3. - První aktivity ve věci obytné zóny na ul. K. Světlé začaly v roce 1996. O návrhu bylo jednáno s předsedou družstva panem Marešem, který nabídl příspěvek 20 000 Kč. V roce 1998 došlo k realizaci a v roce 1999 činily celkové náklady 128 462 Kč. Co se týče parkování - současná kapacita činí 80 míst, potřeba je však cca 250. Rýsuje se možnost zřízení placeného a hlídaného parkoviště v prostorách ČSAD BUS Na Příkopech, v tom se angažuje předseda dopravní komise pan Buřič a p. Kovář. Předpokládá se, že měsíční poplatek by byl 300 až 350 korun. město by muselo vybudovat přístupový chodník, náklady by činily asi 70 tis. korun. V současné době se zjišťuje formou ankety zájem obyvatel, a to především v ul. K. Světlé.
K bodu 4. - Je omyl, že na ul. Západní bude soustředěna veškerá doprava. Zřízení obytné zóny, Vámi označené jako genialita hodná Kocourkova, by bylo vhodnější probrat osobně. Dovoluji si Vás, bude-li z Vaší strany zájem, pozvat ke společnému jednání v této věci. Co se týče Pražské ulice, je to státní průtah, kde nesmí být doprava omezována. Přechod chodců je řešen třemi přechody v úseku cca 250 m. K ul. Západní ještě podotýkám, že slouží pro osobní a autobusovou dopravu, nákladní je vyloučena zákazy vjezdu. Pro bezpečnost chodců je děláno maximum (nové chodníky, vodorovné dopravní značení, přechody atd.).
Na závěr si dovoluji připomenout, že jste odmítl členství v dopraví komisi, kde byste mohl být ăčlověkem na správném místěÓ. Ještě podotýkám, že podobných připomínek, jako jsou ty Vaše, si ceníme a snažíme se je zařadit do rozhodování o problémech ve městě.
Strážníci nemohli být všude
Autor: Ing. Ludvík Šmíd
V Hlasu severu ze srpna byl zveřejněn článek s nadpisem co vám město dalo? slečny Vohníkové. Nejde mi v tomto případě o otázku, co mi město dalo, jako o otázku, co mi dal uvedený článek. Ten mi dal! A stačila jen jedna holá věta: ăMěstská policie o ničem nevěděla. Bohužel tato věta byla zasazena do kontextu, ve kterém, v popisovaném okamžiku, nabývala zcela jiný význam.
Všichni si jistě pamatujeme celorepublikovou euforii spojenou s vítězstvím našich hokejistů na světovém šampionátu, která se projevila i v našem městě. Policie ČR i Městská policie byla v mezích svých možností na tuto akci připravena. Pokud se jedná o Městskou policii, tak byly nasazeny veškeré dostupné síly a prostředky. Nakonec i pan starosta byl mnou o průběhu dění ve městě nepřetržitě informován a osobně je sledoval.
V dané situaci nebylo jiné možnosti než regulovat průjezdy kolon fanoušků. Jsem toho názoru, že se to podařilo a že nedošlo ke zranění osob nebo k větším škodám na majetku. Již ve 22.15 hod. strážníci Městské policie rovnali vyhnuté zábradlí u parku u bývalého Centrotexu na Národní ulici, aby nedošlo ke zranění osob, a v 01.30 hod. zjistili od neznámého vozidla rozježděný park u spořitelny. Nemohli být všude. Z místa velitele městské policie jim mohu za takovéto zvládnutí situace jen poděkovat.
O všem výše uvedeném byla slečna Vohníková následující den informována s tím, že priority byly trochu jinde. Osobně si vážím její práce, ale v článku uvedená věta nebyla fér. Navíc tři měsíce po události.
Raději louži než park
Autor: Milan Šebek
Vážený pane Dauschi, dovoluji si využít vašeho přání, jímž jste zakončil v posledním HS úvahu pod názvem ăZ rybníčku máme smrdutou louži a předkládám vlastní názor. Nebydlím sice v nejbližším okolí, ale možná že některé myšlenky by mohly napomoci jak k zahájení veřejné diskuse, tak k pozdějšímu řešení. Zde jsou:
Snad se mnozí, a obzvláště ti, kdo chodí na veřejná zasedání zastupitelstva, rozpomenou, že Stavokombinát v minulém volebním období nabídl, bude-li mu zadána stavba (či přestavba) zbylé části tohoto areálu, budova textilky, na bytovky, uvede (domnívám se, že dokonce bezplatně) Vámi zmiňovaný rybník s okolím do pořádku. tehdy zastupitelstvo, podporováno námi občany, rozhodlo zadat přestavbu místním stavopodnikatelům, neboť jsme se všichni drželi starého a osvědčeného hesla, že košile je bližší než kabát. Tím ztratil Stavokombinát o Varnsdorf zájem a muselo následovat ono dlouhé jednání.
Je jen zarážející, že ani během tak dlouhého jednání si nikdo z celého vedení města, včetně vedoucích příslušných odborů, nepoložil, či spíše nepředložil k řešení, další otázku. Otázku velmi závažnou, o neutěšeném stavu náhonu, jak se zmiňujete dále. To zřejmě ze zcela jednoduchého důvodu, že si všichni kompetentní činitelé uvědomili, před jak krátkou dobou bylo provedeno nákladné zatrubnění náhonu podél domu č. p. 2129 včetně GO jeho podchodu pod ulicí Otavskou a ještě nákladnější podejití ulice Legií, když by tam, po zrušení náhonu, stačilo pouhé odkanalizování.
Dovoluji si upozornit, že další argument o vysokých finančních nákladech při svedení odpadních vod některých domů do náhonu sám o něco níže anulujete, když říkáte, že se musí při zrušení rybníka provést napojení okolních domů na kanalizační stoku. Tedy v tomto případě úspory žádné.
Daleko závažnější, ba přímo ekologicky nebezpečné jsou Vaše úvahy, že v případě zjištění kontaminace zeminy by tato musela být vysokými náklady odvážena na speciální skládku, pročež navrhujete raději rybník zasypat a na jeho místě vybudovat park s dětským hřištěm. Prošel-li by tento Váš návrh, pak se mají budoucí obyvatelé z blízkého objektu Velvety, jak jste tuto enklávu nazval, na co těšit, až budou pouštět děti na toto hřiště nebo i pískoviště.
Závěrem chci ještě poukázat, jak si dovedete protiřečit. Ve čtvrtém odstavci píšete. sotva se docílí uvedení rybníka do původního stavu, kdy kromě užitku (pohon turbín) plnil i funkci ekologickou a estetickou uprostřed zástavby. Já si dovolím dodat, že zde ještě žijí pamětníci, kteří chodíval na tento rybník i bruslit. Abyste pak v závěru napsal, že ekologický přínos je téměř nulový.
Ano, ale jen tedy, nebude-li celá akce dotažena do řádného konce. Já věřím, že občané našeho města spíš pochopí určité zdržení pro momentální nedostatek finančních prostředků, než akci aby se vlk nažral a (dovolím si upravit) občan se naštval.
Vznikne zavedené Pohádce konkurence?
Autor: Dr. Miloslav Hoch
V domě č. p. 2310 v Erbenově ulici již delší dobu úspěšně rozvíjí činnost klub zdravotně postižených. Uskutečňují se zde i další aktivity, například se zde scházejí vyznavači jógy.
Na jednom z jednání sociální komise - doplňkové péče, která pracuje při MÚ, padl návrh na rozšíření aktivit tohoto zařízení s cílem umožnit kulturní vyžití starších lidí z této části města, pro které e klub důchodců Pohádka poněkud z ruky.
Například by se zde mohla uskutečňovat různá zájmová klubová činnost, konat různá setkání, besedy apod. Počítá se i s možností malého občerstvení.
Od myšlenky bývá někdy daleko k činům. To naštěstí neplatí pro zmíněný záměr. Díky pochopení sociálního odboru MÚ dochází k dovybavení potřebným nábytkem a zařízením.
Duší celého projektu se staly členky zmíněné komise pí Toměšová a pí Panesová, které se s vervou pustily do práce. Hodiny a hodiny úklidu, stěhování nábytku, drobné opravy. Uplatnění našly například záclony či jiné drobnosti přinesené z domova. Ruku k dílu přiložili další dobrovolníci.
Programovou náplň činnosti klubu obě členky komise zatím tají. První větší zkušební akcí by měla být mikulášská besídka či zábava.V plánu je i další programová nabídka. O zájemce prý jistě nebude nouze. Že by v tomto zařízení vznikala konkurence již zavedenému klubu v Pohádce?
Pokud se záměr podaří, bude to pěkný dárek k letošnímu Roku seniorů.
Zastavte zvířecí holocaust!
Autor: red
Přečetla jsem si článek v časopisu BRAVO GIRL v čísle 19, nazvaný ăZvířecí holocaust - co se děje za dveřmi výzkumných ústavů. Tento článek včetně pořízených fotografií na mě velice zapůsobil - byla jsem otřesena, neboť doplňující fotografie jsou opravdu úděsné. Je vůbec možné, že v dnešní, vyspělé době se něco podobného děje - pokusy na zvířatech jako ve středověku. Položme si otázku, zda jsou to opravdu lidé, kteří pokusy na zvířatech dělají?
Zajímalo by mě, jaký názor na tuto věc mají občané našeho města, zda jsou k tomuto problému neteční nebo zda chtějí bojovat proti ubližování bezbranným zvířatům. Pokud se ztotožníte s mým názorem, že pokusy na zvířatech by se neměly provádět, podpořte tuto výzvu, možná tak zachráníte nějaké zvíře. Stačí k tomu málo - pouze Váš podpis na níže otištěné podpisové listině. Prosím o její vystřižení i s textem výzvy a předání do redakce hlasu severu (číslo dveří 35 v budově MÚ Varnsdorf). Po ukončení této výzvy 29. října 1999 bude soupis zaslán na Ministerstvo životního prostředí v Praze 10 a také na Ministerstvo zdravotnictví, kde týrání zvířat mohou konečně udělat přítrž.
Vzhledem tomu, že chodím do čtvrté třídy ZŠ ve Varnsdorfu, určitě mě podpoří všechny děti z našeho města. Mohu vám sdělit, že v mém okolí se už takto připojilo i několik dospělých, kterým týrání zvířat není lhostejné - doposud se jich podepsalo 60, ale věřím, že jich bude daleko víc!
Vaše
Jana Lacinová, r. č. 89.60.04/252
Varnsdorf, ul. Fr. Kmocha 3023
Pan Neruda v našich školách
Autor: Jiří Růžička
Když v časech sametového vzdoru znělo z úst zvoníků s klíči skandování nejsme jako oni!, provál průvan svobody i našimi školami. Soudruzi učitelé, soudruzi žáci a jiní soudruzi vykloktali a ztratili se v protestním křiku. A všichni byli najednou pan Roztoč, pan Vetiška a paní Jankovcová, a pan ředitel začínal provozní poradu: Vítám vás, dámy a pánové, nejdříve mně pan Vrabec a paní Vránová odevzdají tematické plány
A začalo se pánovat a dámovat, až nakonec došlo na to (a dochází stále), že pan repetent Kalibr ze čtvrťáku vpadne bez zaklepání a bez pozdravu do našeho kabinetu a spustí: Pane Růžička, je tady paní Hanzalová?, rozhodnuv se sdělit své češtinářce ještě před vyučovací hodinou, že nenapsal domácí úkol, protože ho při mistráku kopli do holeně.
Čtenáři Lidových novin před časem asi nevěřili autorovi Posledního slova, že maturanti mluví o panu Nerudovi, o paní Světlé a o panu Shakespearovi. Ale je to pravda, tak se děje. A je to do nebes směšné a zároveň jako důkaz plytkých vědomostí (o znalostech nemluvě).
A když už se v našich školách přemílají ti pánové, paní a dámy, proč ne pane kolego, pane řediteli, pane mistře, paní učitelko, pane vychovateli? nač ta kašpařina, ke které navíc nikdo nikoho nenutí a k níž je většina agilním příkladem? A k tomu ve škole. Kde to začíná? Jsou ještě ve školách kolegové, učitelé, kuchařky a školníci? Nebo je to samej pan Vomáčka, pan Foret a pan Jakoubek?
Mým nadřízeným je Ing. Mágr. Je-li i on spokojen se stavem, proti němuž jsem se tady ozval, nemohu ho oslovovat pane inženýre, ale pane Mágře. Ale budu to cítit jako symptom odcizování.
Kristoforiho Album v Galerii D
Autor: Josef Poláček
Výtvarná tvorba Jana Kristoforiho, jeho jemné kresby a ilustrace, hluboké studie a moudré myšlenky vzbuzují obdiv. Svoje kresby uveřejňoval v Divadelních novinách a černý humor vystavoval v Malo-stranské besedě. V roce 1960 se pokoušel o založení skupiny Struktura, která byla na zákrok Ministerstva vnitra zakázána. Poprvé samostatně vystavoval v Divadle hudby v Praze. Výstava Moderní jazz v plastice byla půl hodiny před zahájením zakázána. S několika přáteli vydával protiokupační deník. Protože měl neustálé potíže, odjel do západního Německa a poté do Norska, sympatické země, blízké českému myšlení. Ilustroval tu více než 150 knih.
Uspořádal výstavy ve Švýcarsku, Itálii, Rakousku, Francii, kanadě, Švédsku, USA, Mexiku a v dalších zemích. Získával ceny, uznání, diplomy, doktoráty honoris causa aj. Je zastoupen v mnoha světových výtvarných galeriích.
Jan Kristofori je světem uznávaným umělcem, odvážným bojovníkem se zlem. Zjevné a skryté motivy na kresbách, obrazech, grafikách a plastikách jsou velmi časté. Výtvarně zpracoval Hledání světla - hledání pravdy. Při sedmiletém pobytu v táborech nucených prací dobře poznal nelidskost, ponížení a bídu. Proto jeho výtvarná tvorba předvádí hluboce procítěnou kulturu a přání vyjadřovat svobodu jako největší dobro, aby lidé věřili ve spravedlnost a mohli rozvíjet svou víru.
Premiéra Filipovského kodexu
Autor: red
Před rokem navštívil drážďanský skladatel Mathias Weissing filipovský kostel, kde zjišťoval kvalitu varhan. Na kúru našel rukou psaný latinský text ăAve CruxÓ, který ho inspiroval k napsání skladby Filipovský kodex pro smíšený sbor, dětský soprán, dětský sbor, komorní orchestr a varhany. Skladbu věnoval souboru Capella adjuvantes a tento soubor také v sobotu 25. září uskutečnil premiéru tohoto díla. Na varhany hrál Markus Leidenberger z Drážďan, sólo zpívala Michaela Steklá, dirigentem byl skladatel Mathias Weissing.
Po Filipovském kodexu uvedl soubor Capella adjuvantes dnes už známé Tolštejnské requiem. Tato vzpomínková mše za zemřelé hudebníky Šluknovska, kterou z děl třinácti výběžkových skladatelů sestavil Igor Heinz, měla premiéru před necelým rokem v Jiřetíně pod Jedlovou a od té doby zazněla v mnoha městech. Nedávno zazněly její části také na 2. programu České televize.
|
