 Varnsdorf v dobové fotografii - od tržiště k náměstí
Autor: JF
V poslední době se ve veřejných diskusích objevil nejednou problém náměstí a
některých činností na něm. věnujme mu tedy i my trochu pozornosti. Nejdříve
historicky. Původní jeho název byl Marktplatz, a to do roku 1945. V následujících
letech (1945 - 1950) bylo pojmenováno náměstím dr. Edvarda Beneše. Dalších zhruba
čtyřicet let bylo známé pod jménem náměstí 25. února. A od první třetiny roku
1990 se jmenuje opět náměstí Eduarda Beneše (s drobnou změnou v titulu; nikoli
Edvard, ale Eduard).
Jak je patrno z otištěné dobové fotografie, jednou z hlavních činností
provozovaných na náměstí byly trhy - výroční, týdenní aj. Nedá se určit
přesný rok pořízení reprodukované fotografie, ale podle stromů, listí, oblečení
lidí, typů jízdních kol se dá usuzovat na třicátá léta tohoto století, na
krásný jarní či letní den. Mimochodem v popředí vrhá stín dnešní základní
škola na náměstí - na jejím štítu my starší pamatujeme ještě kříž (onen
stín). Náměstí se tenkrát jmenovalo Marktplatz, což slovníky jednotně
překládají jako tržiště. Plní-li tuto funkci dnes, vzniká konkurenční napětí -
kalé či nekalé - národní či mezinárodní. A následně bývá náměstí zanesené
odpadky.
Vraťme se ještě k historii. V případě našeho náměstí to býval jakýsi
"Staroměstský rynek", náměstíčko uzavřené ze všech čtyřech stran.
Shodou okolností tři budovy na tomto snímku již nestojí. Běží zde o restauraci
Stalingrad, později přejmenovanou na restauraci Na náměstí, původně Pohlovu
restauraci. Vpravo pak stával hotel bursa - jeden z nejstarších domů ve Varnsdorfu. A
mezi nimi v pozadí je Koloseum, dvoubalkonové divadlo, uvnitř velmi pěkné, avšak
již za 1. republiky z bezpečnostních důvodů zavřené. Mezi ním a restaurací
Stalingrad byla "Pohlova louka", my tam pamatujeme park s vodotryskem, dnes je
tam autobusové nádraží. Zbytečně veliké, zvláště na současný provoz. V pozadí
vidíme část mohutné střechy dnešního Biskupského gymnázia.
Pořád se nám ale chce utíkat do historie. O trzích ve Varnsdorfu hovoří mimo
jiné již listina, kterou byl Varnsdorf povýšen na město: "Pokud se týče
žádosti obce o povolení výročních a týdenních trhů, bude vyřízení
následovati." (Listina z 24. srpna 1868.) Prolistováním publikace Oesterreischer
Hauskalender fźr Stadt und Land auf das Jahr 1918 - redaktor, Druck und Verlag Ambr.
Opitz in Warnsdorf se na straně XIII seznamu trhů dočteme následující: Varnsdorf:
- v pondělí před Nanebevstoupením Páně,
- v pondělí po první neděli v srpnu,
- v pondělí před prvním pátkem adventního týdne.
Jde zřejmě o trhy výroční, nic jsme se nedozvěděli o trzích týdenních.
Poučení závěrem: Máme náměstí, tržnice a řadu obchodů. Je-li jich dostatek,
to ukáže praxe. Shodneme se v nich a na nich: obchodníci, zákazníci s cenami,
dávkami, daněmi, a hlavně ke všeobecné spokojenosti? O čistotě a estetice prodeje
ani nemluvě.
Pohlednice byla zapůjčena z depozitáře pobočky Okresního muzea Děčín ve
Varnsdorfu
Ve znamení svařáčku, jelítek a budvaru
Autor: Milan Hrabal
Letos o masopustu chumelilo, a tak mnoho lidí zůstalo v teple za kamny. Jejich
škoda. Masopustní průvod masek Varnsdorfem byl veselý a výživný. První zastávka -
ještě tradiční, byla před Harmonií, kde se podával horký čaj, sladký svařáček
a jednohubky na zajedení. Řidiči aut, kterým nedalo a jeli maskám vstříc, byli
vesele obdarováni znamínkem od sazí pro štěstí hned poté, co ještě veseleji dali
pár troníků. A pak už všechno bylo trochu jinak. Průvod se letos poprvé vydal mezi
paneláky a zastavil se na delší chvíli před základní uměleckou školou, kde jej
čekal nový příliv masek a horký grog s čerstvými rohlíčky. K tomu s chutí
zahrála školní dechovka (škoda jen, že jí brzy zamrzly žestě) a její slavnostní
tuš ohlásil vyhlášení nejnápaditějších masek. Nějakou sladkost od ředitele
divadla, a takto předsedy kulturní komise Martina Louky, dostali všichni "maskovaní"
účastníci, deset speciálních sladkých cen bylo připraveno pro ty, které vybrala
porota složená ze zástupců ZUŠ, Domu dětí a odboru školství a kultury. Mezi
oceněnými převažovaly pohádkové bytosti (čarodějnice a čerti), ale přišel i
Charlie Chaplin, rodinka broučků a velmi vtipný malý dalmatin. Kolektivní cenu
získal i krásnolipský soubor Dykyta, který tradičně vnesl do pospávajícího
Varnsdorfu energii, svěžest a zpěv s tancem.
Netradiční zastávka před ZUŠ měla i netradiční příhodu - netrpělivý řidič
kamionu se neúspěšně pokusil projet kolem vozidel městské policie, která střežila
bezpečnost průvodu. Neobešlo se to pochopitelně bez následků, a tak směrem k
tržnici už pokračovalo s průvodem pouze jedno policejní vozidlo.
Na tržnici a přilehlé ulici už čekaly stánky a tradiční masopustní atrakce -
starostenský sud piva, který byl, i přes velmi studené únorové počasí, během
necelých dvou hodin vypit do dna.
Kromě jiných se letos vyznamenali řezníci - zabíjačková polívka "prdelačka",
jitrničky a jelítka byly výborné a ti, kdo nezaváhali, si opravdu pochutnali.
Pražské trio basetových rohů
Autor: SIN/KAM
Pražské trio basetových rohů je nový, neobvyklý komorní soubor, který se
zabývá interpretací zejména klasické hudby 18. století. Basetové rohy dnes můžeme
slyšet jen v některých skladbách Mozartových, pokud dirigent dbá na slohovou
věrnost reprodukce, a jsou-li k dispozici vhodné nástroje a hráči, kteří je
ovládají. V současné době je basetový roh vytlačen z hudební praxe zvukově
průraznějším a pohyblivějším klarinetem.
S originálními skladbami pro trojici basetových rohů se můžeme setkat pouze na
koncertech Pražského tria basetových rohů. Jistě oceníte nenapodobitelně krásný,
sametový zvuk tohoto nástroje i půvab hudby, která nyní může po dvou staletích
opět zaznít i ve své původní podobě. Tento soubor se repertoárově vrací do doby
W. A. Mozarta, který dokázal velmi dobře zužitkovat zvukové přednosti basetového
rohu, a hraje i skladby jeho přítele, prvního virtuosa na klarinet Antona Stadlera, i
dalších, jako byli J. Haydn, F. X. Dušek, J. Družecký, V. Nudera a Fr. V. Kramář.
Pražské trio basetových rohů tvoří klarinetisté České filharmonie Petr
Sinkule, Zdeněk Tesař a člen Symfonického orchestru hlavní města Prahy FOK Miroslav
Plechatý. Umělci hrají na dokonalé moderní kopie starých basetových rohů hudbu,
která zaujme především charakteristickým altovým zabarvením zvuku a překvapí
neobyčejným tónovým rozsahem nástrojů, který zahrnuje celé čtyři oktávy.
Na varnsdorfský koncert Pražského tria basetových rohů vás pozveme do auly ZŠ a
BGV ve čtvrtek 11. března od 18 hodin.
Dívka roku 99 podruhé
Autor: Pracovnice DDM
V krátkosti se vracím k základnímu kolu celostátní soutěže Dívka 99, které v
našem městě proběhlo 30. ledna a o kterém již psala v HS Petra Léblová.
Dovolte mi, abych za pořadatele poděkovala všem, kteří se přičinili o to,
abychom prožili příjemné odpoledne. Děkujeme panu Martinu Loukovi - moderátorovi
pořadu, porotě - paní Zdeně Hazdrové, pánům Václavu Holanovi, Richardu
Oberreiterovi, Zbyňku Šimákovi a Jiřímu Skramouskému. Dále účinkujícím: dětem
ze zájmových tanečních útvarů DDM (pod vedením Andreje Posselta), dětem z agentury
Bambini (pod vedením paní Marcely Kroupové a Moniky Maršálové), ămalákůmÓ a
jejich maminkám ze zájmového útvaru DDM Klubíčko, studentkám ze SOŠES ze
zájmového útvaru modelingu Ing. Jitky Pagáčové a Vladimíry Malíkové, Tomáši
Kalnému, tanečníkům Step by Step z Mikulášovic a v neposlední řadě studentům
SOŠES, kteří pořad natáčeli. Poděkování patří i sponzorům: DDM, Salon R&R
Richard Oberreiter, Květinářství Jarka - paní Čapuchová, Cukrárna
"U Křivánků", manželé Kubičinovi, Sámo, s. r. o., Regia, a. s.,
Colin Jeans paní Kroupová.
Nezbývá než dodat, že postupujícím - Zdeně Németové, Marice Havelkové a Janě
Jetýlkové - budeme držet palce v semifinále!
Galerie na ochozu zve...
Autor: Mgr. J. Zbihlej
Zveme všechny přátele dobré fotografie do varnsdorfského muzea v pondělí 15.
března v 18 hodin.
Dnes vám představíme tvorbu mladého severočeského fotografa Martina Adamce.
narodil se 27. února 1967 v Děčíně, po dokončení Střední zemědělské školy v
Libverdě pracoval až do roku 1992 v zemědělském družstvu jako zootechnik. Po
uzavření této kapitoly se pokoušel o uplatnění v různých profesích.
Současně se naplno věnoval amatérské fotografii. Od roku 1993 začala jeho
externí spolupráce s Děčínským deníkem. Kariéra profesionálního fotografa se
otevřela Martinu Adamcovi až o tři roky později, když se mu podařilo zvítězit v
konkursu celostátního deníku Mladá fronta Dnes. Tady pracuje dodneška.
Žije v Děčíně, je stále svobodný a kromě fotografování má ještě dalšího
koníčka - rybaření. Vystavené fotografie jsou průřezem jeho každodenní práce pro
Mladou frontu Dnes.
Zveme všechny přátele dobré fotografie do varnsdorfského muzea v pondělí 15.
března v 18 hodin.
Dnes vám představíme tvorbu mladého severočeského fotografa Martina Adamce.
narodil se 27. února 1967 v Děčíně, po dokončení Střední zemědělské školy v
Libverdě pracoval až do roku 1992 v zemědělském družstvu jako zootechnik. Po
uzavření této kapitoly se pokoušel o uplatnění v různých profesích.
Současně se naplno věnoval amatérské fotografii. Od roku 1993 začala jeho
externí spolupráce s Děčínským deníkem. Kariéra profesionálního fotografa se
otevřela Martinu Adamcovi až o tři roky později, když se mu podařilo zvítězit v
konkursu celostátního deníku Mladá fronta Dnes. Tady pracuje dodneška.
Žije v Děčíně, je stále svobodný a kromě fotografování má ještě dalšího
koníčka - rybaření. Vystavené fotografie jsou průřezem jeho každodenní práce pro
Mladou frontu Dnes.
|
