 Bjarnat Krawc
Autor: Milan Hrabal
Bjarnat Krawc se narodil 5.února 1861 v lužickém Jitru (okres Kamjenc) a byl v knize
narozených zapsán pod jménem Karl Alfred Bernhard Schneider. Základní vzdělání a
vztah k hudbě získal v rodné vesnici. Absolvoval učitelský ústav v Budyšíně
(1880), kde se stal sbormistrem pěveckého spolku Swoboda a poprvé se dozvěděl o
českém národním skladateli Bedřichu Smetanovi. Jeho hudbu si později oblíbil a s
úctou jí říkal ă má nejlepší učitelka češtinyŇ. Jako první a jediný
Lužický Srb byl saským králem Friedrichem Augustem jmenován královským hudebním
ředitelem. V roce 1885 navštívil poprvé Prahu. Založil několik lužickosrbských
pěveckých spolků, uspořádal řadu koncertů národní hudby, vydával hudební
přílohu časopisu Lužica (Škowrončk) a především komponoval. Nejproslulejší jsou
jeho písně na lidové motivy, národní tance a rozsáhlé kompozice Missa solemnis a
Wojna a měr. Poslední dílo - klavírní epizodu pro dvě ruce ăBýt, či nebýtŇ
složil ve Varnsdorfu, kam se přestěhoval poté, co mu byla přiznána čestná penze
vlády ČSR a varnsdorfským profesorem Karlem Macků zařízen byt v č.p. 2056 na ulici
Jiřího z Poděbrad. Posledním bydlištěm B.Krawce byl dům č.p. 2408 na ulici, která
dnes nese jeho jméno.
V čase druhé světové války byl obviněn z velezrady za spolupráci s Čechy. Jeho
celoživotní práce pro lužickosrbskou a českou kulturu přinesla zejména oblibu u
posluchačů a také oficiální uznání - titul Národní umělec lužickosrbského
lidu.Velkou část autorského hudebního archivu zničil 13.2.1945 požár v
Drážďanech.
Je pochován na varnsdorfském hřbitově v rodinné hrobce spolu se svou ženou Almou
a dcerami Ruth Rawpovou (operní pěvkyní a učitelkou hudby) a Hankou Krawcec
(grafičkou a malířkou).
Na rozdíl od leckterých klasiků je dílo Bjarnata Krawce stále živé, jeho skladby
se často hrají zejména v Lužici při nejrůznějších - slavnostních i všedních -
příležitostech. Ani Varnsdorf na svého slavného občana nezapomíná.
Vzpomínka na významného občana Varnsdorfu
Autor: mhra
25.listopadu si připomeneme neuvěřitelných padesát let, která již uplynula od
úmrtí jednoho z nejvýznamnějších občanů našeho města - lužickosrbského
hudebního skladatele a nadšeného propagátora české kultury mistra Bjarnata Krawce. K
této příležitosti Město Varnsdorf ve spolupráci s Městským divadlem, pobočkou
Okresního muzea Děčín ve Varnsdorfu, Kruhem přátel muzea Varnsdorf a Zwjazkem
serbskich spěwarskich towarstwow Budyšin připravilo několik vzpomínkových akcí, na
které srdečně zveme veřejnost.
Ve středu 25.11.1998 přesně o 15. hodině budou společně položeny věnce k umělcovu
hrobu. Od 16.00 hod. se v budově varnsdorfského muzea uskuteční tematická
přednáška dr. Měrčina Všlkela a na závěr beseda a přátelské setkání Čechů a
Lužických Srbů u kávy.
Ve čtvrtek 26.11.1998 ve 20.00 hod. bude v Městském divadle zahájen portrétní
koncert z díla Bjarnata Krawce, ve kterém vystoupí orchestr a sbor Serbskeho ludoweho
ansambla a sbory Budyšin a Meja z Lužice.
V pátek bude tentýž koncert zopakován v Budyšíně a v sobotu v Serbském muzeju
proběhne odpolední sympozium o Bjarnatu Krawcovi a večerní komorní koncert.
Strom republiky
Autor: Rosnička
28. října jsme oslavili velmi důležité výročí. Právě v tento den jsme si
mohli připomenout 80 let od založení Československé republiky. Na počest tohoto
významného dne v českých dějinách vysadili skauti ze střediska Lužan STROM
REPUBLIKY. Jde o Lípu srdčitou, která byla vysazena 28. října v parku u divadla.
Stromek byl za svitu svíček uctěn českou hymnou ăKde domov můjÓ. Doufáme, že
lípa bude růst a sílit, jako se rozrůstal a vzkvétal český stát.
Každý může tento svátek slavit, jak sám uzná za vhodné. Skauti zasadili strom,
protože si uvědomují, že zeleň je důležitou součástí měst. To naše je dnes
plné stromů a zelených ploch, to jistě vidí každý, stejně jako to, že mnohé
stromy jsou staré a ve špatném zdravotním stavu. Musíme si však také uvědomit, že
nelze jen kácet, aniž bychom sázeli. krása stromů není věčná. Jako stonají a
umírají lidé, jsou nemocné i stromy, které jednou, bez ohledu na to, zda chceme nebo
nechceme, "umřou". Je nutné brát to jako fakt, který můžeme ovlivnit
jediným způsobem. Dříve než dojde k odstranění nějakého stromu pro jeho špatný
zdravotní stav, měl by v jeho blízkosti vyrůstat jiný, který jeho funkci na dané
parcele převezme. Ne vždy je možné vysadit strom v blízkosti odumírajícího stromu,
v takovém případě by se měl strom vysadit na jiném městě, kde bude moci klidně
stát.
Dnes je Varnsdorf plný stromů, z nichž některé mají vskutku úctyhodný vzrůst.
Ani ty tu však nebudou věčně a právě proto je nutné dnes vysazovat nové a nové
stromy, které jednou nahradí ty, které dnes můžeme obdivovat. Dopřejme příštím
generacím, aby mohly jako my říkat: ăŽiju ve městě zeleněÓ. Skauti se tohoto
úkolu nebojí a hodlají i do budoucna pracovat (v rámci svých možností) ve
spolupráci s odborem životního prostředí na obnově městské zeleně.
Přeshraniční setkávání cvičenek
Autor: rd
Již čtyři roky trvají setkávání cvičenek Varnsdorfu a Spitzkunnersdorfu, která
měla 10. listopadu své další pokračování v tělocvičně Základní školy v
Edisonově ulici. Tradice každoročního střetávání začala v roce 1994 veřejným
vystoupením našich cvičenek v Spitzkunnersdorfu a od té doby se obě skupiny cvičenek
střední a starší generace pravidelně střídavě navštěvují dvakrát do roka.
Varnsdorfské ženy, vedené paní věrou Ježkovou, jsou registrovány v Asociaci
rekreační tělesné výchovy a sportu, jejich kolegyně jsou rovněž členkami
obdobné organizace v Německu. Střetnutí se stávají příležitostí k předvedení
ukázek cvičení a bývají zakončena besedou a pohoštěním. Letošní akce byla
zpestřena vystoupením taneční a gymnastické skupiny dětí ze Základní školy v
Bratislavské ulici.
Od dějepisu k současnosti
Autor: JF
Tím, že prožíváme současnost, vytváří se automaticky minulost, tj. dějepis -
dějiny, a ty (dějiny) jsou pak předmětem našeho zkoumání a zájmu, neboť již
staří Římané hledali v dějinách poučení v souladu s pedagogickým heslem Historia
magistra vitae. Někdy jde o pouhé ukojení zvědavosti, jindy o hledání příkladů
nebo o oporu pro spravedlnost při řešení současných problémů, jindy jde o
události světového významu a jejich ilustraci zdánlivou drobností, v součtu však
rekonstruujeme životy našich předků, jinak řečeno: zdánlivá maličkost nebývale
podrobně dotváří obraz předchozí éry.
Dosti však obecných úvah, přejděme ke konkrétnímu příkladu. Nedávno upoutal
pozornost řady lidí dům č. 482 na Národní ulici, tak řečené ăřeznictví na
schůdkáchÓ. Jméno má podle ăschůdkůÓ, které vedly do zmíněného řeznictví -
krámu. jde ovšem o schůdky, které byly uprostřed domovní fronty do Národní ulice,
po nich byl dům pojmenován. Nešlo tedy o schůdky z boku domu, které dosud trvají. Ty
původní do ulice byly odstraněny v 50. letech, protože příliš vystupovaly do ulice.
zužovaly její profil a překážely mohutnící dopravě.
Další poznatek vyčteme z čísla 482. Je-li ve Varnsdorfu popisné číslo menší
než 1057, pak můžeme téměř s jistotou říci, že jde o dům vybudovaný před rokem
1870. vyšší čísla pak vypovídají o tom, že jde o stavbu vytvořenou po onom roce
1870. Tenkrát totiž byly po povýšení Varnsdorfu na město (1868) přečíslovány
domy. Výjimek z tohoto pravidla je velmi málo, a to jedině v případech, že nový
dům byl vystavěn přesně na základech starého.
Nejsou-li naše zvědavost a náš zájem o jmenovaný dům ukojeny, vezměme do ruky
některý z ročníků "Niederland-Bote", místního kalendáře, v němž
bývala uveřejňována jména majitelů domů, dále pak seznamy a adresy řemeslníků.
V adresáři "řezníků" zjistíme například, že r. 1930 bylo ve Varnsdorfu
32 (dvaatřicet!) řezníků. Stejný počet nacházíme v roce 1918. Co prodávali v
posledním roce 1. světové války, adresář neuvádí! Do roku 1939, jestli dobře
počítáme, se zvedl počet řezníků na 38.
Proč mluvíme o řeznících? Protože dům č. 482 s nimi souvisí. Roku 1938 jsou
jako jeho majitelé uváděni "Wenzel u. Mathilda Hawel", vlastní ho spolu s
domem č. 483, v roce 1930 je vlastníkem jedině W. Hawel. Všechno řezníci. To
všechno uvádíme jen podle materiálu, který jsme měli k dispozici (kalendáře).
Kdybychom chtěli přesnější a podrobnější údaje, museli bychom do
pozemkových knih, avšak tam je v současné době nával a my nechceme zdržovat v
dobách restitučních.
V každém případě by dům č. 482 potřeboval pilnou a pracovitou ruku, která by
citlivě uchovala jeho stylový, starobylý ráz. Je nejvyšší čas!
Ze skautské činnosti
Autor: Rosnička
Drakiády konané v neděli 8. listopadu se zúčastnili nejen skauti, ale také
nadšenci, kteří si chtěli užít trochu zábavy při pouštění draků. Zpočátku
jsme se obávali, že draci nebudou létat, neboť již od brzkého rána vládlo nad
Varnsdorfem naprosté bezvětří. Naštěstí se brzy objevil chladivý vítr, který
začal dráčky vynášet do výšky. Nejdříve to vypadalo, že hodlá nadnášet pouze
draky kupované a draci z vlastní dílny že zůstanou při zemi. vše se však
napravilo, a tak jsme na obloze mohli vedle draků koupených obdivovat také draky
vlastnoručně vyrobené. Byl to zážitek, pro jaký stálo za to vyšplhat se hned po
ránu pod vysílač.
Naše činnost tím ovšem nekončí. Další akci chystáme na 11. a 12. prosince. V
těchto dnech se bude konat ve skautských klubovnách výstava, na které se budete moci
seznámit se skautskou činností, prolistovat staré i nové kroniky, prohlédnout si
klubovny a zhlédnout vystoupení, které pro vás skauti secvičili. Na památku si
každý z vás bude moci odnést některý z našich výrobků. Těšíme se na vaši
návštěvu a doufáme, že naše klubovny opustíte s pocitem dobře strávených
okamžiků.
Propozice soutěže FOTOROK 98
Autor:
Pořadatel
- Fotoklub Kruhu přátel muzea Varnsdorf
Téma:
- Život našeho města (dokumentární fotografie)
- Volné téma
Provedení
- Černobílé a barevné fotografie minimální velikosti 18 x 24 cm
Označení
- Každý snímek musí být na rubu označen jménem autora a přesnou adresou, názvem
snímku a tematickou skupinou.
- Současně s fotografiemi musí být přiložen vyplněný vstupní formulář.
Počet snímků
- je neomezen, seriál se počítá jako jeden snímek.
Ceny
- Autoři vítězných snímků budou odměněni hodnotnými cenami.
Uzávěrka
Vyhodnocení provede odborná porota do 10. ledna 1999. Z nejlepších fotografií bude
instalována výstava v Galerii na ochozu, která potrvá od 18. ledna do 12. března
1999.
Soutěžící souhlasí s tím, že se vyhodnocené snímky stanou majetkem pořadatele
a mohou být použity pro výstavní nebo archivní účely.
Neoceněné fotografie budou vráceny do konce dubna 1999.
Adresa, na které získáte vstupní formuláře a na kterou zašlete soutěžní
snímky:
Okresní muzeum Děčín, pobočka Varnsdorf
Poštovní 415, 407 47 Varnsdorf
(telefon 372 193)
Pozvánka na Adventní koncert
Autor:
Starokatolická církev v ČR - pastorační centrum "Communio" Varnsdorf -
si Vás dovoluje pozvat na ADVENTNÍ KONCERT, který se koná v úterý 1. prosince 1998 v
18.00 hodin ve starokatolickém chrámu Proměnění Páně ve Varnsdorfu (Tyršova ulice
- nad restaurací Beseda). Sólistkou koncertu bude lyrická sopranistka paní Alice
Strejcek (USA), která za varhanního doprovodu P. Petra Tvrdka (varnsdorfského
starokatolického kněze) přednese díla autorů klasické hudby s vánoční tematikou
(Bach, Mozart, Schubert) a výběr světových koled a vánočních písní. Vstup volný.
Proč je ve Varnsdorfu takový nezájem o tanec?
Autor: Jar. a Marta Josefovi, učitelé tance
Zajisté většina z vás ví, že varnsdorf byla největší vesnice za
Rakouska-Uherska. V posledních letech se domnívám, a potvrzuje mi to více
angažovaných lidí, že je tomu tak doposud, i když Rakousko-Uhersko již nemáme. Co
jiného si myslet o městě, které má téměř 17 tisíc obyvatel a jehož občané
nejsou ochotni svou návštěvností zajistit chod alespoň zbylých kulturních
zařízení.
Vážení občané, dnes jsem se opět přesvědčil o tom, že město a různé
organizace nejsou příčinou nedobrého stavu v kulturní nabídce akcí a zařízení ve
městě, ale je to především váš nezájem a malá návštěvnost! Bez vaší
návštěvnosti je totiž každý pořadatel akcí předem odsouzen ke krachu. O tom, že
je riziko udělat společenskou zábavu či ples, jsme se přesvědčili již dříve, ale
že letos opět neuskutečním taneční pro mládež pro absolutní nezájem, to jsem
netušil. Přes plakátování kursu v celém výběžku, inzerci v Děčínském deníku,
Hlasu severu, Rumburských novinách a dodání propagačního materiálu do škol se
zápisu 15. září na Střelnici zúčastnilo celkem 7 chlapců a 13 dívek. To
samozřejmě nestačí ani na pokrytí pronájmu sálu. Mládež byla tedy poslána druhý
den do Rumburka, kde se zahajoval taneční kurs v Domě kultury. Nebylo pro nás totiž
překvapením, že zde na zahajovací akci přišlo celkem 44 chlapců a 42 dívek!! Z
Varnsdorfu přijela samozřejmě jen necelá polovina z 20 přihlášených z
předešlého dne. Co k tomu dodat? Rumburk má, pokud vím, něco kolem 10 tisíc
obyvatel.
Obdobná je situace i v našem tanečním studiu STYLKLUB. Z asi 40 tanečníků je
jich pouze necelá třetina z Varnsdorfu. ostatní dojíždějí z Horního a Dolního
podluží, Doubice, krásné Lípy, Rumburka, Šluknova, Mikulášovic! Rozhodli jsme se
tedy, když nechtějí do tanečních mladí, že uděláme taneční pro dospělé. Ve
všech větších městech se dělají, a s velikým úspěchem (v Liberci například
pořádají kolegové 13 kursů pro dospělé a jen 3 kursy pro mládež), tak proč to
nezkusit. Absolvovali jsme opět podobnou propagaci, obeslali navíc osobně několik
vážných zájemců pozvánkou, a víte, jak to dopadlo? katastrofálně! Přijel pouze
jeden manželský pár z Mikulášovic! kde je příčina? Studentské centrum Střelnice
má přece příjemné prostředí, do našich kursů v Rumburku, České kamenici,
Šluknově chodí dostatek žáků s dobrou odezvou i u rodičů a pořadatelů. kursovné
je minimální v porovnání s ostatními kursy v regionu a tradice tu bývala dobrá.
Nevíme, nerozumíme tomu! Otráveni Varnsdorfem budeme nejspíš raději dojíždět
do Děčína, kam nás již několik let lákají dělat taneční kursy. Může se tedy
stát, že za čas nebude ve Varnsdorfu vůbec nic!
Připravuje se Tolštejnské rekviem
Autor: Herz
Podtitul: Rozhovor s manažerem Capella Adjuvantes Mgr. L. Pokorným
Po letošních úspěšných turné pěveckého sboru a orchestru Gymnázia Rumburk
Capella Adjuvantes v SRN a Itálii kulminují zprávy o dalších zahraničních turné,
ale hlavně o připravované premiéře Tolštejnského rekviem. Mohl byste nám k tomu
něco říci?
Už od jara nacvičují adjuvanti tuto náročnou mši, věnovanou 450. výročí
založení Jiřetína pod Jedlovou. Je to pohled na historii celého Šluknovska očima
hudebníka. Z mlhy zapomnění se hned v úvodu vynořuje chorál Sub venite Sancti,
který byl ve středověku v kraji pod Tolštejnem zpíván, dále uslyšíme jednu
z nejstarších lužickosrbských chrámových písní Ach, Božo, wuslyš moje
zdychowanje, uslyšíme češtinu, zazní i němčina rumburského barokního skladatele
Kridela, ale většina Rekviem bude zpívána v latině. Rekviem je sestaveno ze skladeb
jiřetínského Ernsta, rumburského Kridela a Groha, šluknovského Genaua, Millera a
Janáka, mikulášovického Ršslera, varnsdorfského J. Schuberta, vilémovského Schźra
a chřibského Pohla. některé z notových materiálů těchto autorů byly
nalezeny v haldách zčernalého prachu, ve sběrně papíru nebo ve věžním trámoví
kostela, ale hlavně v našich a zahraničních archivech.
Kdo bude zpívat a hrát?
Kromě pěveckého sboru a orchestru Capella Adjuvantes budou spoluúčinkovat
někteří členové Varnsdorfské komorní filharmonie a Děčínského symfonického
orchestru, ve sboru se objeví i několik členů pěveckých sborů z Vilémova, Nového
Boru a z německých měst Sebnitz a Schirgiswalde. S rumburskými adjuvanťaty uslyšíme
i dětský soubor Koťata z Chlumce u Ústí nad Labem.
Koho uslyšíme v sólových partech?
Novou sólistku adjuvantů, vynikající sopranistku Olgu Jelínkovou (N. Bor), která
studuje zpěv na pražské konzervatoři u Antonnie Denigové. Altistka Alena Hrbáčková
(Velký Šenov) patří k zakládajícím členům Capella Adjuvantes, dnes už ale
přijede zpívat jako členka proslulého ăbachovskéhoÓ GŠchringer Kantorei ze
Stuttgardtu. Tenorový a basový part budou zpívat adjuvanti Jiří Jón a a MUDr. Karel
matys (Rumburk), oba dobře známe z každoročních provedení Rybovy České mše
vánoční. Na varhany bude hrát Eva Navrátilová (Jablonné v Podještědí), v
závěru Rekviem zazní improvizace posluchače pražské konzervatoře Tomáše Vychytila
(Rumburk) na sólovou kytaru. Dirigentem bude Igor Heinz, kapelník adjuvantů, které
skladby zapomenutých skladatelů objevil, zpracoval a upravil jako rekviem.
Kde se nato vše připravujete?
Už druhým rokem zkouší každé úterý pěvecký sbor a každý pátek orchestr v
hudebně rumburského gymnázia od 19.30 do 21.30 hodin. Gymnázium poskytuje adjuvantům
velkou pomoc, někteří profesoři i studenti jsou aktivními členy sboru, jiní
pomáhají organizačně.
Pozvánka na Tolštejnské rekviem
Autor: Herz
Sobota 21. listopadu 1998 v 16.00 hodin, kostel Nejsvětější trojice Jiřetín pod
Jedlovou
Městský úřad v Jiřetíně pod Jedlovou pořádá u příležitosti 450. výročí
založení obce slavnostní premiéru společného hudebního díla skladatelů
Šluknovska "tolštejnské rekviem"
Upravil a diriguje Igor Heinz
Kaňky
Autor: Josef Poláček
- Naše maminka a náš papoušek mají stejnou řeč.
- V restauraci bylo jídlo zdravé, jenom číšník pokulhával.
- Píšu verše. Už je mám v plenkách.
- V Německu je nejvíce rámusu v knihovnách. Mají v nich samé buch.
- Maminka nosí drahé šperky na krku s tatínkem, aby se jí neztratily.
- Když na člověka udeří stáří, tak radostně zabouří.
- Čáp svým dlouhým krkem při letu udržuje vodováhu.
- Myslivcova vábnička je šidítko na zvěřinu a jinou ženštinu.
- Po úklidu mě maminka vyhodila se smetím do popelnice.
- Zvuk se šíří vzduchem, pokud mu nezabrání špatné počasí.
- Alkoholikem může být buď pijan nebo pijavice.
Z hudebního odkazu Bjarnata Krawce
Autor: KAM
25. listopadu letošního roku si přátelé z Lužice a spolu s nimi i občané
Varnsdorfu a milovníci hudebního umění připomenou 50 let, která uplynula od úmrtí
předního lužickosrbského skladatele, čestného občana našeho města, Bjarnata
Krawce. V portrétním koncertu, který při této příležitosti spolupořádají
budyšínský Srbský lidový soubor a Městské divadlo Varnsdorf, zazní vybrané
ukázky ze skladatelova díla. Pod dirigentským vedením Friedemanna Bšhmeho a Dietera
Kempeho vystoupí sbor a orchestr ăLužickosrbského lidového souboruÓ a sbory
ăBudyšínÓ a ăMejaÓ. v sólových partech uslyšíme Marka Rzepku. Na ăHudební
setkáníÓ s tvorbou Bjarnata Krawce vás pozveme do divadla ve čtvrtek 26. listopadu od
20.00 hodin.
Konkurzy na podporu kultury
Autor: mhra
Ministerstvo kultury ČR vyhlásilo na podporu kulturních aktivit v roce 1999 tyto
konkurzy:
1. Konkurz na podporu kulturních aktivit národnostních menšin žijících v České
republice.
2. Konkurz na podporu rozvoje zájmových kulturních - mimouměleckých aktivit v obci.
3. Konkurz na projekty zaměřené na neprofesionální umění, jež specificky
rozvíjejí kulturní život regionů, estetickou tvořivost a podporují občanskou
sounáležitost.
4. Konkurz na podporu kulturních aktivit zdravotně postižených občanů.
Mimo vyhlášený konkurz může Ministerstvo kultury poskytnou příspěvek na:
Program podpory významných regionálních akcí v roce 1999.
(Výročí založení měst a obcí, povýšení na město, kulturní, historické a
společenské události,výročí významných kulturních osobností).
Další Bližší informace přináší INFO-V v tomto čísle!
|
